Meteorologa Jana Šrámka jsme se zeptali na výkyvy počasí i na to, jestli se máme připravit na kratší podzimní a jarní období.
Letošní podzim by se zatím dal popsat jako nepředvídatelný. Byli jsme svědky velkých výkyvů teplot, na začátku října bylo přes dvacet stupňů a nyní je po ránu okolo nuly. Sluneční brýle jsme tedy museli rychle vyměnit za čepice a šály. Meteorolog Jan Šrámek nám vysvětlil, proč to tak je a co čekat do budoucna.
Redakce Refresheru se zeptala na to, jestli můžeme ještě předpovědím v této situaci věřit a jak takové výkyvy změnily práci odborníků na počasí.
„Výkyvy v teplotách jsou během podzimu i jara ve střední Evropě celkem běžné. Na severu, ve vyšších zeměpisných šířkách, je nachystáno poměrně hodně chladného vzduchu, naopak sever Afriky a Středomoří bývají vyhřáté. Proto záleží, jaké proudění nad střední Evropou v tomto období převládá. Během jediného týdne tak můžeme zažít mrazivá rána i teploty kolem letních pětadvaceti stupňů jako letos v říjnu,“ vysvětluje Jan Šrámek, vedoucí předpovědí z Českého hydrometeorologického ústavu.
Výkyvy teplot budou častější
Velké výkyvy však práci meteorologů nijak významně neovlivnily. Předpovědi jsou ve srovnání s minulostí přesnější, a to díky tomu, že máme více dat a údajů naměřených po celém světě, více předpovědních modelů i lepší výpočetní techniku. Přesto má smysl dělat předpovědi maximálně na týden dopředu, pak jejich přesnost klesá.
Může se stát, že kvůli globálnímu oteplování a větším extrémům počasí zcela vymizí typická jarní a podzimní období a počasí se prudce změní z tepla do zimy a naopak? I na to jsme se zeptali.
To, že se celá planeta otepluje, má samozřejmě svůj vliv i ve střední Evropě, potvrzuje Šrámek. „V atmosféře je více energie, kvůli tomu bude přibývat výkyvů v počasí. Častější výkyvy v počasí znamenají i kratší typická jarní nebo podzimní období. Úplně nezmizí, ale trvat budou kratší dobu,“ říká.
Co ovlivňuje počasí?
Současné podzimní počasí v Evropě ovlivňují hlavně dva jevy: nadprůměrně vyhřáté Středozemí moře i Atlantik. „Horký vzduch, který putuje z Afriky nad Evropu, se při cestě nad Středozemním mořem částečně zchladí. Jenže kvůli nadprůměrně vyhřátému moři se letos nezchladí tolik jako obvykle.“ A nadprůměrně teplý je i Atlantik, který zase ohřívá chladný polární vzduch, který do Evropy míří ze západu nebo severozápadu.
„Moře a oceán tedy kvůli své teplotě zahřívají vzduch více a výsledkem je mimořádně teplé září v Evropě, u nás dokonce nejteplejší v historii měření. Také říjen má nakročeno k tomu být u nás jedním z nejteplejších za dlouhá léta,“ vysvětluje Šrámek.
A co sníh?
V nízko položených oblastech je sníh na Vánoce jen jednou za deset let. Vzhledem k oteplování bude ale dlouhodobě ubývat počtu dní se sněhovou pokrývkou, a to v nížinách i na horách. „Samozřejmě se občas najde rok bohatý na sníh, ale těchto situací bude čím dál tím méně,“ dodává.
Šance, že budou bílé Vánoce, je tedy jen desetiprocentní. Lepší vyhlídky ale platí na horách, sníh tam bývá v 60 procentech případů. „Na hřebenech pohraničních hor jsou pak Vánoce bílé většinou, jen zhruba jednou za 10 let je to jinak, to se ale bavíme o polohách nad 1200 metrů nad mořem. Ladovsky bílé Vánoce jsou tedy v nížinách velkou výjimkou, naopak na horách je to celkem běžné,“ uzavírá meteorolog.
