Za normálních okolností by se na Ukrajině na jaře 2024 konaly prezidentské volby. Volodymyra Zelenského tak čeká důležité rozhodnutí – zda uspořádat válečné volby, které jsou téměř nemyslitelné, nebo setrvat ve funkci bez nich.
Prezidentské volby by se na Ukrajině ve standardním termínu konaly v březnu 2024. Jejich uskutečnění je ale vzhledem k tomu, že je země stále ve válečném stavu, podle mnohých nereálné.
Prezident Volodomyr Zelenskyj je přesto nevyloučil a uvedl, že například s pomocí EU a USA, které by dohlížely na jejich transparentnost, jsou volby možné, přestože by jejich konání bylo mimořádně náročné. Jeho moc totiž může ohrozit i to, pokud bude pokračovat ve vládnutí bez nich.
Volby spíše ne
Analytici se shodují, že pravděpodobnější variantou je odložení voleb. Válka totiž do jara nejspíš neskončí a je nepravděpodobné, že na Ukrajině dojde ke zrušení válečného stavu. Po úpravě volebního zákona by ale i přesto volby být mohly.
Momentálně to podle analytika Igora Popova z think tanku Ukrainian Institute for the Future na Ukrajině vypadá tak, že volby „nikdo nechce“.
„Lidé chápou, že by to bylo problematické. Podle průzkumů je proti volbám většina veřejnosti, připravena na to není ani opozice a jasně se na odložení voleb shoduje i odborná komunita. Vznikla proti tomu dokonce petice respektovaných nevládních organizací, v níž proti konání voleb za války vystoupila stovka expertů,“ řekl Popov Seznam Zprávám.
Miliony uprchlíků a voliči vojáci?
Politické faktory, které hrají proti volbám, jsou momentálně silnější než tlaky na vládu, aby usilovala o uskutečnění voleb v řádném termínu.
Nejzřejmější důvod, proč jsou válečné volby na Ukrajině problematické, je logistický.
Na to upozornil i Zelenskyj, který zmínil téměř neřešitelné problémy, jako je zajištění možnosti hlasovat pro Ukrajince a Ukrajinky, kteří žijí na území, jež okupuje Rusko, zajištění bezpečnosti celého procesu a jeho finanční náročnost. Složité by bylo například i zajištění hlasování pro vojáky bojující na frontě a také pro uprchlíky v zahraničí. „Při volbách v roce 2019 v zahraničí na diplomatických úřadech Ukrajiny volilo 50 tisíc lidí. Teď jich jsou po Evropě rozprchnuté miliony,“ upozornil Popov.
Silným faktorem proti konání voleb jsou obavy z ruských pokusů o jejich narušení fyzickými útoky i informační válkou.
Zelenského nicméně od vypsání voleb ve standardním termínu mohou odrazovat i osobní politické motivace. Volbami by v první řadě riskoval prohru, ta však hrozí spíš v parlamentních volbách. I na ty by ale v případě, že by se volil prezident, muselo dojít. Jejich řádný termín je totiž dokonce už letos v říjnu.
„V naší ústavě stojí, že parlament i prezident se volí na pět let. Pokud parlament dokončí pětiletou lhůtu v době, kdy platí válečný stav, lhůta se automaticky prodlužuje. U prezidenta to ale v ústavě takto striktně napsané nemáme,“ řekl Popov.
Zelenskyj má stále silnou podporu
To, že Zelenskyj volby nevylučuje, může znamenat, že chce respektovat demokracii, pravděpodobně by v nich však měl velkou šanci na vítězství. Průzkumy ukazují, že Zelenského popularita po ruské invazi významně vzrostla a ještě na začátku tohoto roku jeho počínání schvalovalo nebo „víceméně“ schvalovalo přes 90 % ukrajinské populace. Z toho ale nevyplývá, že by ho dané procento lidí volilo.
Podporou konání voleb může chtít Zelenskyj předejít politické krizi způsobené tím, že poslanci začnou zpochybňovat legitimitu jeho vlády. Volby by mu zaručily důvěryhodnost, případně i mandát, a ulevily od nařčení z autoritářství.
