Není tajemstvím, že různá povolání dostávají za svou práci různou finanční odměnu a že se liší i podle toho, kde člověk vykonávající práci žije. Proto jsme se rozhodli srovnat mzdu jednotlivých zaměstnání u nás a ve světě.
Není to tak dávno, co jsme pro tebe srovnali deset různých povolání u nás a u našich sousedů, a rozhodli jsme se, že v tom budeme pokračovat. Vynechali jsme ale ta povolání, která jsme už srovnávali, a zkusili zanést do infografiky mzdy pěti nejpoptávanějších povolání v Evropské unii v roce 2023. Při výběru zbytku povolání jsme přihlédli k predikci personální společnosti Jobactive.cz.
K úplnému srovnání jsme využili web Paylab, respektive platy.cz, který nabízí srovnání mezd nejen jednotlivých oborů, ale i zaměstnání v jejich rámci. Databáze, ze které jsme čerpali, zahrnuje finanční rozmezí každého povolání v závislosti na vývoji profesní seniority.
Pro účely infografiky jsme tyto částky zprůměrovali na částky v hrubé mzdě. Průměrná mzda v České republice za první čtvrtletí tohoto roku činila 42 249 Kč.
Částky ze zahraničí jsou uvedeny v eurech. Kurz ve dne 25. října 2023, kdy jsme hodnoty převáděli na české koruny, činil 24,69 koruny za euro.
Kde si v Česku nejvíc vyděláš
Nejdřív si ale srovnejme nejvýdělečnější obory v České republice. Kromě vrcholového managementu (průměrný plat 113 323 Kč měsíčně) si člověk nejvíc vydělá v IT (69 422 Kč měsíčně) a v managementu (68 756 Kč měsíčně). Až poté následují obory jako právo a legislativa (59 740 Kč měsíčně), bankovnictví (54 537 Kč měsíčně) a telekomunikace (52 536 Kč měsíčně).
Samozřejmě to ale neznamená, že se takto dobře má každé zaměstnání v jednotlivém oboru. Jde jen o jakýsi kompas, kam by tvé kroky měly směřovat, pokud chceš zůstat v Česku a vydělávat víc než ostatní. Pokud ovládáš cizí jazyk, je velmi pravděpodobné, že si v těchto oborech v západních zemích vyděláš ještě víc.
Srovnání
V tomto článku jsme se rozhodli porovnat povolání, která jsou v poslední době žádaná nebo potřebná: obsluha jeřábů, mechanik/mechanička, elektrikář/ka, dentální hygienista/hygienistka, šéfkuchař/ka, zdravotní sestra/bratr, ekolog/ekoložka, softwarový inženýr/softwarová inženýrka, voják/vojačka a zedník/zednice.
Průměrné české mzdy jsme se rozhodli porovnat se zeměmi, do kterých jezdí Češi často vydělávat (Německo, Irsko), následně se sousedy ze Slovenska a s Rumunskem jakožto východním členem Evropské unie, jenž není tak rozvinutý. Výsledkem by měl být pestrý přehled s přibližným, ale účelným srovnáním.
Obsluha jeřábů
Zní to možná jako zvláštní výběr, ale obsluha jeřábů bude dle Evropské unie kromě montážního dělníka nebo jiného obsluhování strojů jedním z nejžádanějších povolání. Obecně stavebnictví jako takové bude čelit nové výzvě v podobě udržitelných staveb, do kterých se bude investovat. Takže pokud netrpíš na výšky, možná se jedná o práci pro tebe.
Jak to vypadá ve srovnání mezd dneska? S průměrem přes 90 tisíc korun hrubého si nejvíce vydělají jeřábníci v Německu, kteří jsou následováni těmi irskými s 81 tisíci korun za měsíc.
Špatnou zprávou pro české jeřábníky je fakt, že podle webu Paylab mají o čtyři a půl tisíce korun na hrubé mzdě více než oni i jeřábníci na Slovensku. Český průměr je 35 427 Kč, což je poměrně hluboko pod celkovou průměrnou mzdou. Ale jsou v EU i tací, kteří horko těžko dosáhnou na 21 tisíc korun, například Rumuni.
Automechanik/automechanička
Stejně tak mechanici budou velmi žádanými pracovníky. Nejen ti automobiloví, ale i ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a letectví. Počítá se totiž s dalším rozkvětem strojírenství.
V Česku si nyní však mechanik úplně nevydělá, spíše naopak. S průměrným platem skoro 39 tisíc hrubého nedosahuje ani na průměrnou mzdu. Ještě hůře se má mechanik na Slovensku, jehož průměrná hrubá mzda činí 37 777 Kč. Nejlepší výplatu má možná překvapivě mechanik v Irsku, 75 184 Kč hrubého, čili přes tisícovku více než v Německu. Naopak mechanik v Rumunsku se musí spokojit se mzdou 15 636 Kč hrubého.
K tomu jedna zajímavost: Pokud je člověk dostatečně šikovný, nepotřebuje vysokou, ale stačí mu pouze kurz, aby se mohl stát mechanikem. Takže v případě, že ti stroje nejsou cizí, můžeš v budoucnu pracovat v perspektivním oboru.
Elektrikář/ka
Obnovitelné zdroje, nové typy energií a zelená revoluce si budou žádat nové odborníky. Elektrikáři by měli zažít renesanci minimálně v Evropě a za svou práci, jak se očekává, by měli dostat i dobře zaplaceno.
Český elektrikář či elektrikářka si za měsíc práce odnese mzdu ve výši 40 461 Kč hrubého, což je o tři tisíce víc než na Slovensku a takřka dvakrát víc než v Rumunsku. Práce v Německu se však vyplatí víc; zde berou elektrikáři 77 702 Kč hrubého, v Irsku 70 418 Kč.
Dentální hygienista/dentální hygienistka
Rezort zdravotnictví je takovým evergreenem. Konkrétně v České republice personál chybí dlouhodobě. A v některých případech se to dá vyřešit vcelku jednoduše.
Například Program odborné přípravy EU dokáže zájemce nachystat na práci dentálního hygienisty nebo hygienistky, jelikož na preventivní boj se zubním kazem není třeba vysokoškolský titul. V některých zemích se to vyplatí obzvlášť. Třeba u našich západních sousedů vyjde jejich měsíční hrubá mzda na 82 tisíc korun.
Jak se zdá, ani Česká republika úplně nezaostává s hrubým příjmem skoro 57 tisíc korun. Rozmezí, ze kterého se počítal průměr, je každopádně opravdu vysoké. Je nám proto jasné, že českých specialistů, kteří by měli údajně brát až 85 tisíc hrubého měsíčně, nebude mnoho. Situace je mnohem lepší než na Slovensku, kde dentální hygienici pobírají mzdu 39 283 Kč hrubého.
Šéfkuchař/ka
„Středisko Cedefop předpovídá, že odvětví ubytování a stravování bude do roku 2030 odvětvím s největším růstem počtu pracovních míst. To znamená, že pro šéfkuchaře a další pracovníky v kuchyni by mělo být k dispozici velké množství pracovních míst,“ uvádí Evropský portál pracovní mobility EURES. Do gastra by se tedy mohly vrátit peníze, ale odrazí se to na platech v kuchyni? To je otázka.
Jak to vypadá, nyní vidíš v grafu. Rozdíl mezi průměrnou mzdou šéfkuchaře nebo šéfkuchařky v západní Evropě a na východě je obrovský. Německý šéfkuchař si průměrně vydělá 112 516 Kč hrubého, irský přes 102 tisíc. Překvapil nás také průměr na Slovensku, 50 171 Kč, který je o více než 10 tisíc větší než v Česku. Naopak v Rumunsku si vydělá slovenskou polovinu.
Všeobecná zdravotní sestra/bratr
Zdravotnictví jsme už nakousli. Stejně jako chybí lékaři, je potřeba i zdravotních sester nebo bratrů. Ve srovnání mezd jsme našli hned tři kategorie – společně s klasickým bratrem a sestrou i hlavní sestra/bratr a vrchní sestra/bratr. My jsme si ale vybrali zaměření všeobecné se zdravotnickou školou.
Německé sestry či bratři vydělávají průměrně 76 715 Kč hrubého, v Irsku o čtyři tisíce méně. Česká sestra či bratr dosahují skoro průměrné mzdy – 41 453 Kč. Naopak na Slovensku dostanou jen 32 691 Kč, a v Rumunsku dokonce 18 641 Kč.
Paradoxem je, že sestry/bratři na vyšších/specializovanějších pozicích si u nás mohou finančně polepšit, ale i pohoršit. Hlavní sestra/bratr může mít při nástupu jen 19 204 Kč hrubého měsíčně, vrchní pak přes 34 tisíc korun.
Ekolog/ekoložka
S nutností změny v přístupu ke klimatické krizi se očekává, že vzroste poptávka po odbornících, kteří se zabývají environmentálními výzvami, udržitelností a ekologií. K nim patří environmentální inženýři, specialisté na obnovitelnou energii, odborníci na udržitelnost a právě ekologové.
Ekologové se momentálně mají nejlépe v Německu (81 307 Kč hrubého), poté v Irsku (73 949 Kč) a pak v Česku (45 424 Kč). Slovenští ekologové dosahují hrubé měsíční mzdy v hodnotě 34 394 Kč a rumunští pouze 16 641 Kč.
Softwarový inženýr/softwarová inženýrka
Samozřejmě počítačové technologie hrají stále prim a nezadržitelná digitalizace je motorem civilizace. K tomu je potřeba schopných lidí, kteří se v procesu dokážou orientovat, a softwaroví inženýři jsou jedněmi z nich.
Jejich specializace je důležitá a jsou to obecně lidé, kteří vydělávají nejvíce. Nedá se tedy říct, že by se v našem výčtu měli někde úplně špatně. I když samozřejmě v Rumunsku s průměrnou hrubou mzdou 50 226 korun to není nejrůžovější.
Nejlepší ohodnocení dostávají v Irsku, v průměru 151 306 Kč, až poté následuje Německo. Česko dosahuje na skoro 94 tisíc korun, na Slovensku je to přes 71 tisíc korun.
Voják/vojačka
Otázka bezpečnosti je v Evropě nasnadě a armády jednotlivých členských států Unie i států mimo ni verbují ostošest. V České republice jde samozřejmě o povolání s tabulkovým platem, jenž se následně odvíjí od šarže a specializace. Přišlo nám nicméně zajímavé to do srovnání zahrnout.
Zde je možná trochu složitější jít za prací „do světa“, nicméně všechno jde, když se chce. A pokud máš zájem sloužit v Německu, můžeš po zapracování čekat průměrnou hrubou mzdu ve výši 99 159 korun. Irský voják má 91 183 Kč. V Česku si totiž vyděláš podstatně méně, v průměru 48 tisíc korun, což je o pět tisíc méně než voják na Slovensku. Rumunský voják se pak musí spokojit se skoro 20 tisíci.
Zedník/zednice
A konečně taková vývozní klasika, s níž je spousta Čechů a Češek obeznámena. Konkrétně do Německa jezdíme často za zednickými pracemi, kde se v hrubém průměru vydělává 91 134 korun měsíčně. V Irsku je to méně, zhruba 75 tisíc. Český zedník si vydělá skoro 40 tisíc korun měsíčně, slovenský 37 703 korun. Zedník v Rumunsku na ně může akorát koukat z dálky, jelikož si vydělá pouhých 14 tisíc měsíční hrubé mzdy.
Jak to vnímáš ty? Trefili jsme se do tvé profese a máš zkušenosti s prací v zahraničí? Odpovídá naše srovnání realitě? Určitě se se svými poznatky poděl s ostatními v komentářích.
