Z posledních dat Nejvyššího kontrolního úřadu vyplývá, že zatímco bezpečnost na českých silnicích dlouhodobě roste, jeden ze strategických cílů se plnit nedaří.
Bezpečnost na silnicích se za posledních 11 let zvýšila, počet usmrcených při nehodách je ale stále vysoký, jeden ze strategických cílů se tak podle tiskové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu nedaří plnit. K plnění cíle nepřispívá ani aktuální vývoj, uvedli kontroloři. Ministerstvo dopravy v reakci potvrdilo letošní negativní trend, ale doplnilo, že v roce 2021 a v loňském roce, který už nebyl ovlivněn covidovými omezeními, se cíle podařilo splnit a loni zemřelo na silnicích nejméně lidí v historii České republiky.
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu stanovila podle ministerstva pro dekádu 2011 až 2020, která rovněž spadala do období hodnoceného kontrolou NKÚ, dva hlavní strategické cíle: oproti roku 2009 snížit počet úmrtí o 60 procent a počet těžkých zranění o 40 procent. Podle kontrolorů ubylo za posledních 11 let usmrcených při nehodách o 35,8 procenta a počet těžce zraněných o 43,9 procenta.
„Podařilo se snížit počet těžce zraněných o 40 procent, naopak počet úmrtí se o 60 procent snížit nepodařilo. Cíl snížit o 60 procent byl ambicióznější, než jak ho stanovila většina ostatních států Evropské unie, které měly za cíl snížit počet usmrcených na silnicích o polovinu,“ sdělil vedoucí oddělení Besip ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Současným hlavním strategickým cílem je snížení počtu usmrcených v roce 2030 na polovinu oproti průměru let 2017 až 2019, tedy pod 269 ročně. Vzhledem k dosavadnímu vývoji není podle NKÚ příliš pravděpodobné, že se podaří cíle pro rok 2030 dosáhnout. Ministerstvo dopravy potvrzuje v letošní bilanci úmrtí při nehodách negativní trend, kdy bylo do konce října podle předběžných informací policie usmrceno 406 lidí, meziročně o 19 více. „Nicméně určitě nejde o nejhorší výsledek od roku 2015, jak NKÚ uvedlo na základě dat za pouhé první čtvrtletí roku,“ podotkl Neřold.
Kontroloři v tiskové zprávě také upozornili, že ministerstvo dopravy „bez přesvědčivého zdůvodnění“ ustoupilo od záměru zavedení povinného používání přileb pro všechny cyklisty a zavedení alkolocku, tedy zařízení, které je schopno zablokovat nastartování auta, pokud řidič nadýchá alkohol, jako účinného technického řešení pro zamezení jízdy pod vlivem alkoholu. Ministerstvo oponuje, že řada dalších legislativních změn zavedena byla. „Výslovné stanovení zákonné povinnosti pro cyklisty je v Evropské unii zcela výjimečné a mělo by velmi negativní dopad na sdílenou cyklistiku,“ uvedl resort.
Kontroloři u ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Centra služeb pro silniční dopravu (CSPSD) rovněž prověřovali, zda 425,2 milionu korun určených na zvýšení bezpečnosti silničního provozu bylo v letech 2017 až 2022 vynaloženo účelně a hospodárně. Nedostatky kontroloři odhalili v řídící a kontrolní činnosti Centra služeb pro silniční dopravu, které se prostřednictvím krajských koordinátorů podílí na zajištění bezpečnosti silničního provozu. Centrum proplácelo koordinátorům i stovky hodin činností, které neměly na úroveň bezpečnosti na silnicích vliv, uvedl NKÚ.
Řídící a kontrolní činnost CSPSD proto NKÚ vyhodnotil jako nedostatečnou a formální, vedla podle kontrolorů k významnému snížení účelnosti a k nehospodárnosti. „Měsíc po ukončení naší kontroly jsme z webových stránek MD zjistili, že ministr převedl činnost krajských koordinátorů ve 14 krajích z CSPSD do kompetence ministerstva. Ve světle výsledků naší kontroly to považuji za krok správným směrem a věřím, že ministerstvo bude vyplácet peníze na činnost krajských koordinátorů BESIP již účelně a hospodárně,“ uvedl Jan Kinšt z NKÚ.
