Plány americké společnosti Astrobotic Technology na první americké přistání na Měsíci po 50 letech se vypařily. Podle firmy došlo ke kritické ztrátě paliva.
Společnost se pokusu o přistání na měsíčním povrchu vzdala pouhých 24 hodin po pondělním startu. Za jejím krokem stojí podle stanice CNN kritická ztráta pohonných látek v důsledku úniku paliva. Podle zveřejněných snímků má sonda mimo jiné pomačkané vnější vrstvy izolace.
Přistání mimo hru
Problémy s pohonem neumožnily lunárnímu modulu Peregrine zaujmout pozici obrácenou ke Slunci, kvůli čemuž sonda přišla o možnost nabíjet baterie. Potíže se týkaly také trysek, které řídí polohu modulu. Podle společnosti musely vydat spoustu energie, aby zabránily nekontrolovatelnému pádu modulu na měsíční povrch.
„V tuto chvíli je cílem dostat Peregrine co nejblíže k Měsíci, než ztratí schopnost udržet polohu na Slunci a následně ztratí energii,“ uvedla společnost v prohlášení. Přistání, které bylo původně naplánováno na úterý 23. ledna, je už pravděpodobně mimo hru.
Vzdání se pokusu o přistání na Měsíci znamená velkou ztrátu nejen pro společnost Astrobotic, ale také pro NASA a další země a instituce, které mají na palubě modulu Peregrine náklad.
Na palubě vozítka Peregrine je pět vědeckých přístrojů od NASA a 15 dalších užitečných nákladů od různých organizací a zemí. Komerční náklad na přistávacím modulu zahrnuje suvenýry, a dokonce lidské ostatky, jejichž vyslání na měsíční povrch si zákazníci a zákaznice zaplatili.
Je mezi nimi třeba popel tvůrce kultovního seriálu Star Trek Gena Roddenberryho, sci-fi spisovatele a autora románu 2001: Vesmírná odysea Arthura C. Clarka nebo trojice bývalých amerických prezidentů George Washingtona, Dwighta Eisenhowera a Johna F. Kennedyho.
