Více než 50 tisíc Čechů a Češek zažilo během posledního roku diskriminaci v zaměstnání, nejčastěji se jedná o ženy. Za zbytkem Evropské unie výrazně zaostáváme i v oblasti politické participace žen, vyplývá to z nejnovějších dat Eurobarometru.
Česko má velký problém v oblasti diskriminace na základě pohlaví, v současném zaměstnání se s ní setkalo více než 30 tisíc žen, uvádí web Evropa v datech. „V přepočtu na tisíc obyvatel se s diskriminací v práci setkal čtvrtý nejnižší počet Čechů v porovnání se sledovanými evropskými zeměmi. Jak ale ukazují další studie, mezinárodní průzkumy mají výrazné limity,“ říká Milan Mařík z Evropy v datech s tím, že mezi jednotlivými zeměmi existují odlišnosti v kulturním vnímání diskriminace.
„V některých zemích může být jednání, které je jinde vnímané jako diskriminační, považované za zcela běžné a legitimní, případně se může lišit jeho míra tabuizace,“ doplňuje.
Alarmující rozdíly v platech
Z dat Eurobarometru také vyplývá, že Česko je zemí se třetím nejvyšším rozdílem mezi platy mužů a žen v celé sedmadvacítce. Ženy u nás dostávají v průměru o 17,9 procenta nižší platy než muži. S nerovnostmi v odměňování se však potýkají také jiné země, jako je Velká Británie, Rakousko či Švýcarsko.
Nízký počet žen v politice
Diskriminace žen se podle Eurostatu projevuje také na politickém poli. Zatímco 95 procent Čechů a Češek uvádí, že nevnímá ženy na vyšších politických pozicích jako problematické, realita se od veřejného mínění zásadně liší. Českou vládu tvoří ženy z pouhých 12 procent, evropský průměr činí 34 procent. V českém parlamentu zasedá 23 procent žen, v evropském průměru je toto číslo o deset procent vyšší.
„Obecně ženy čelí pěti překážkám, říkáme jim 5C z anglického care, cash, confidence, culture a candidate selection. Kromě těchto bych konkrétněji řekla ještě sexismus včetně sexistických a nenávistných projevů online, a to hlavně při kampaních,“ vysvětluje důvody nízké reprezentace žen eurokomisařka pro transparentnost a dodržování unijních hodnot Věra Jourová (ANO).
Diskriminaci zažila více než třetina LGBTQ+ osob
Z prosincového výzkumu Eurobarometru také vyplynulo, že až pětina LGBTQ+ lidí v Česku v zaměstnání aktivně skrývá svoji sexuální orientaci kvůli obavám z obtěžování či napadení. Polovina z nich navíc v posledních pěti letech skrývala svoji osobní identitu, důvodem je strach z reakce kolegů, ohrožení kariérního postupu či obavy ze zhoršení vztahů.
Jak podotýká Lukáš Ondřej ze společnosti T-Mobile, diskriminace je v Česku sice trestná, její vymahatelnost tomu však neodpovídá. „Jedna věc je, co je psáno v zákoně, případně co firma deklaruje jako svou hodnotu, ale klíčová je skutečná atmosféra, která panuje v kanceláři,“ říká Ondřej.
S otevřenou diskriminací se podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví a spolku Queer Geography během posledního roku setkalo 35 procent LGBTQ+ osob v Česku, za posledních pět let dokonce 43 procent. Přímo na pracovišti pak během posledního roku zažila diskriminaci každá sedmá LGBTQ+ osoba, nejčastěji v podobě slovních útoků či výhrůžek fyzickým nebo sexuálním násilím.
Hendikepovaní mají o čtvrtinu nižší mzdy
Česko si naopak vede poměrně dobře v počtu hendikepovaných osob, kterým se podařilo najít zaměstnání. Podle dat Evropského fóra zdravotně postižených se jedná o 55 procent z nich, což je v evropském srovnání jedno z nejvyšších čísel. Horší je to s jejich odměňováním, lidé se znevýhodněním totiž v Česku berou v průměru o 25,6 procenta nižší mzdy než jejich kolegové bez hendikepu.
