Ke změně definice znásilnění přistoupilo v posledních letech 16 evropských států.
Aktualizace 12:50 – Doplněn komentář Johanny Nejedlové.
Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se patrně změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předpokládá to vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna hlasy všech přítomných poslanců. Předloha, na níž se shodla koalice s opozicí, upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.
Znásilnění vymezuje novela pojetím, že „ne znamená ne“, připomněl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Nesouhlas by oběť nemusela projevit pouze slovem, postačilo by gesto, pláč nebo zaujetí obranné pozice. Návrh počítá také s bezbranností oběti, kdy není schopna projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu, třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání a zdravotnímu postižení.
„Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, protože nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti k tomu, proč nezvolilo pojetí znásilnění založené na chybějícím souhlasu s pohlavním stykem.
Trestný čin znásilnění má nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky bude v trestním zákoníku zahrnovat nový samostatný čin sexuální útok. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšíří o zneužití něčí tísně.
„Nemění se a nemůže se měnit to, že i tato trestná činnost musí být jednoznačně prokázána před soudem,“ zdůraznil Blažek. Podle něj se nejčastěji znásilnění stává v domácnostech, dokazování proto může být složité.
Komentář Johanny Nejedlové
Já jsem tohle téma s Konsentem a našimi partnery začala řešit před šesti lety, dělali jsme happeningy, dotáhli jsme před Sněmovnu postel a vysvětlovali jsme, proč je tahle změna, která platí v dalších 16 státech Evropy, potřeba. Dnešní úspěch je výsledkem skvělé spolupráce mj. s Irenou Hůlovou z Amnesty International, našich právníků a právniček, dobrovolníků a dobrovolnic a taky vás všech našich podporovatelů – petici k tématu podepsalo 23 tisíc lidí. A vzniklo u toho i nejedno přátelství.
Jako další silné téma teď vnímám hájit právo všech žen na bezpečnou interrupci, k tomu jsem nedávno spustila petici a ráda bych navrhla ukotvení tohoto práva i v Listině základních práv Evropské unie, podobně jako se to nedávno stalo ve Francii. Třeba na tom s trochou štěstí budu moct pracovat i v europarlamentu, kam kandiduju.“
