Květen a červen jsou měsíce, ve kterých se rodí srnčí mláďata. Přibližně první dva týdny života se ukrývají ve vysoké trávě, která je chrání před predátory.
Matka u mláděte většinou není, aby na něj nepřitahovala pozornost, jen louku pozoruje zpovzdálí. V jarních měsících však na louky přijíždějí stroje, které sečou travní porosty i srnčata v nich ukrytá.
Stroje srnčata přesekají, ale ne vždy dojde k okamžitému úhynu. Zpravidla je zmrzačí a mláďata poté umírají i několik hodin, než vykrvácí. Dle odhadů jich v ČR následkem sečení ročně zemře na 60 tisíc. Škoda na dalších druzích, jako jsou zajíčata, křepelky, koroptve, hnízdící zpěvné ptactvo, pro které jsou husté porosty domovem, nelze ani vyčíslit. Zemědělství narušuje i vývojová stadia některých druhů hmyzu.
Posekaná tráva se vzápětí sbírá do balíků, často i se zbytky těl zvířat, která jsou poté pro hospodářská zvířata, jimž se předkládají, toxická.
Zemědělci jsou ze zákona povinni o termínech sečení informovat myslivce, kteří mají louky v daný den procházet a zvěř chránit, v mnoha případech povinnosti však neplní.
Na problematiku upozorňuje organizace STOP sečení srnčat!, která nabízí zájemcům hned několik variant, jak mohou pomoci. „Dobrovolníci mohou v současnosti značně pomoci, a to nabídnutím své síly přes portál Senoseč, případně místním uživatelům honiteb. Při nálezu posečeného zvířete mohou tuto skutečnost oznámit příslušným úřadům,“ uvádí na webu.
Na portálu Senoseč online stačí označit lokalitu, kterou chce člověk sledovat, a pak jen čekat na SMS s termínem vyhánění. Možné je také samostatně zkontaktovat místní myslivce a zemědělce a nabídnout jim pomoc. Na webu organizace najdeš i návod, jak podat stížnost na zemědělce, kteří zákon nedodržují, nebo seznam mysliveckých spolků, které monitoring řeší.
