Spolu s informací, že celosvětové výdaje meziročně vzrostly o 13 procent, přichází taky zpráva, že NATO uvede své jaderné zbraně do pohotovosti.
Důvodem pro jaderné zbrojení je stále vyšší počet mezinárodních konfliktů, především pak ruská invaze na Ukrajinu a válka mezi Izraelem a Hamásem. Například ruský prezident Vladimir Putin se na jaderný arzenál odvolává opakovaně, aby odradil Západ od přímé vojenské intervence na Ukrajině, informuje The Guardian.
První místo v utrácení již tradičně drží Spojené státy, jejichž rozpočet má přesáhnout 50 miliard dolarů (přes jeden bilion korun). Za posledních pět let zde rozpočet vzrostl o 45 procent. Před druhou Čínou tak drží vysoký náskok. Ta se chystá utratit necelých 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun). Na třetím místě je poté Rusko a hned za ním Spojené království.
Ředitel programu zbraní hromadného ničení Sipri Wilfred Wan upozornil, že od studené války neviděl jaderné zbraně hrát tak významnou roli v mezinárodních vztazích. Vzrostl i počet aktivních jaderných hlavic, momentálně jich je po světě rozmístěno přes devět a půl tisíce. Číslo by se však mohlo do budoucna zvýšit, v reakci na rostoucí vliv Ruska a Číny plánuje NATO rozmístit další.
NATO uvede jaderný arzenál do pohotovosti
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg čerstvě prohlásil, že Aliance momentálně jedná o rozmístění dalších jaderných zbraní v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska a Číny.
„Nebudu zabíhat do operačních detailů toho, kolik jaderných hlavic by mělo být v provozu a které by měly být uskladněny, ale musíme tyto otázky konzultovat. A přesně to děláme,“ řekl v rozhovoru pro The Telegraph.
Na nebezpečí jaderných zbraní světové velmoci upozornily již v roce 2022, kdy USA, Velká Británie, Francie, Čína a Rusko podepsaly společné prohlášení, ve kterém deklarovaly, že „jadernou válku nelze vyhrát a nikdy nesmí být vedena“.
