Co se děje: Rusko možná zváží zkrácení lhůty pro rozhodnutí o použití jaderných zbraní.
- Předseda výboru pro obranu ruské Státní dumy Andrej Kartapolov uvedl, že Rusko by mohlo zkrátit lhůtu pro rozhodnutí o použití jaderných zbraní, pokud by Moskva usoudila, že se hrozba pro zemi stupňuje.
- Kartapolov zároveň dodal, že v současné době je příliš brzy hovořit o konkrétních změnách.
- Pravidla pro rok 2020 uvádějí, že prezident může zvážit použití jaderných zbraní v reakci na jaderný útok, použití jiných zbraní hromadného ničení nebo konvenčních zbraní proti Rusku, pokud je ohrožena samotná existence státu.
Proč je to důležité: Možnost zkrácení lhůty pro rozhodnutí Ruska o použití jaderných zbraní výrazně zvyšuje globální bezpečnostní hrozbu a eskaluje napětí mezi Ruskem a Západem. Změny v jaderné doktríně by mohly ovlivnit mezinárodní stabilitu a bezpečnost v Evropě.
Citace: „Pokud vidíme, že se výzvy a hrozby zvyšují, znamená to, že můžeme upravit některé části (v doktríně) týkající se načasování použití jaderných zbraní,“ řekl Kartapalov.
Širší kontext: Válka na Ukrajině vyvolala největší spor mezi Ruskem a Západem od kubánské krize v roce 1962. Ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc rovněž uvedl, že země by mohla změnit svou oficiální jadernou doktrínu, která stanovuje podmínky pro použití těchto zbraní.
V červnu Putin rovněž uvedl, že Rusko nemá potřebu použít jaderné zbraně, aby si zajistilo vítězství na Ukrajině. To je zatím nejsilnější signál Kremlu, že konflikt nepřeroste v jadernou válku, ačkoli změny jaderné doktríny nevyloučil. Minulý týden dokonce uvedl, že změna může být nezbytná, protože protivníci Ruska vyvíjejí taktické jaderné zbraně.
Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) jsou Rusko a Spojené státy největšími jadernými mocnostmi, které vlastní téměř 90 % světových jaderných zbraní. Institut také dodal, že v lednu bylo ve světových zásobách 9 585 jaderných hlavic z celkového odhadovaného počtu 12 121, které jsou připraveny k případnému použití.
