V posledních letech jsme často svědky teplotních rekordů i v měsících, kdy něco takového úplně neočekáváme. Zeptali jsme se proto klimatologa Aleše Fardy, co se momentálně s přírodou děje.
Podle Fardy, který se věnuje klimatickému modelování a aplikované klimatologii, je přirozené, že se v klimatu čas od času náhodně objevují extrémní jevy, jako jsou velmi silné mrazy či mimořádná horka včetně třeba nečekaně teplého září, jaké jsme zaznamenali nyní.
„Vzhledem k tomu, že mimořádně teplé bylo i letošní léto, a to prakticky na celé severní polokouli, a že rekordy padaly i v minulých letech, zbývá už jen vysvětlení, že je to dominantně důsledkem globálního oteplování,“ říká Farda pro Refresher.
Jako jeden z důvodů, proč dochází k extrémním horkům, se také uvádí jev El Niño. „Tento jev se odehrává v jižním Pacifiku mezi Austrálií a Jižní Amerikou. Spočívá v tom, že se velmi teplá povrchová voda rozšíří od Austrálie do oblasti Jižní Ameriky, kde překryje studený Humboldtův proud. Výsledkem je růst teplot vzduchu i moře,“ vysvětluje Farda.
Právě El Niño pak může způsobit i výkyvy teplot v dalších ročních obdobích. „Vzhledem k tomu, že je bezprecedentně teplý i Atlantik, lze čekat, že se v letošní zimě s větší pravděpodobností dočkáme počasí, které bude relativně teplé, větrné a deštivé,“ uzavírá klimatolog s tím, že klasické zimní radovánky na sněhu budou méně častější než v minulosti.
