Shrnujeme, co se v Jižní Koreji vlastně stalo.
- Vyhlášení stanného práva
V úterý večer vyhlásil prezident Yoon Suk Yeol v neohlášeném projevu stanné právo. Tvrdil, že tak činí kvůli hrozbám ze Severní Koreje a aby „zneškodnil protistátní živly“. Prezident ale nezmínil, o jaké konkrétní hrozby by mělo jít, zato se už z armády šířilo, že by stanné právo zakázalo činnost parlamentu a politických stran a že média a vydavatelství by měla být pod dozorem. - Odpor parlamentu
Spíše než o reakci na Severní Koreu ale bylo vyhlášení stanného práva chápáno jako reakce na sérii skandálů a tlak, kterému prezident čelí. A tak poslanci a poslankyně vtrhli do Národního shromáždění, aby hlasovali pro zablokování prezidentova rozhodnutí. Někteří dokonce proráželi barikády, aby se do budovy vůbec dostali. Po hlasování parlamentu nakonec i sám Yoon oznámil, že své rozhodnutí o stanném právu ruší.
- Protesty a co bude dál?
V té době už před státními budovami Korejci a Korejky protestovali. V nejbližších dnech se také bude hlasovat o prezidentově odvolání. Největší odborová organizace v zemi plánuje časově neomezenou stávku a plánují se i další protesty. Mimořádné zasedání svolala i Korejská centrální banka a jihokorejské akcie klesly o 2 %, připomíná Reuters. - Yoon je neoblíbený politik
Vyhlášení stanného práva se může zdát jako zoufalý krok. Yoon byl ale mimořádně neoblíbený politik, jak píše třeba zpravodajka BBC v Koreji Laura Bicker. Ve volbách kdysi zvítězil jen s náskokem 0,7 %, což je nejméně v historii země. Stanné právo tak bylo spíše poslední pokus o získání skutečné moci, protože se mu nepodařilo naplnit žádný z jeho politických cílů. Moc mu to ale nepomohlo, v platnosti totiž zůstalo jen šest hodin, navíc ho může čekat odvolání a ústavní žaloba.
