Blok spojující Křesťanskodemokratickou unii a Křesťansko-sociální unii Bavorska, ale s Alternativou pro Německo do koalice nejspíše nepůjde. Chystá se spojit se sociálními demokraty.
Křesťanská „Unie“ získala celkem 28,6 procenta hlasů, na druhé místo voliči zařadili AfD s celkovými 20,8 procenta. Největší propad pak zaznamenala sociálnědemokratická SPD, do dolní komory parlamentu, zvané Bundestag, se dostala s důvěrou 16,4 procenta voličů.
Přes potřebnou hranici pěti procent následně překročili i Zelení (11,6 procenta) a Levice (8,8 procenta hlasů). Výsledky voleb tak částečně odpovídají volebním průzkumům; CDU/CSU však předpovídaly ještě větší zisk hlasů a naopak s postupem Levice do Bundestagu nepočítaly.
Obecně se předpokládá, že do vládnoucí koalice vstoupí CDU/CSU s SPD. Dohromady by dostaly 328 křesel, přičemž k většině ve Spolkovém sněmu je jich potřeba nejméně 316. Strany mají však rozdílné názory ohledně otázek migrace; vyjednávání tak může trvat několik týdnů či měsíců.
Krajně pravicová AfD sice skončila druhá, podařilo se jí však získat dvojnásobný počet hlasů než v minulých volbách v roce 2021. Stala se ale nejsilnější stranou ve všech pěti spolkových zemích ve východním Německu, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. Naopak například v Berlíně, který překvapivě ovládla Levice, skončila strana až na čtvrtém místě.
Výsledky voleb už kladně ohodnotil i prezident Spojených států Donald Trump, dnešní den označil za „skvělý pro Německo i Spojené státy americké.“ Tyto volby navíc považuje za důležité a dlouho očekávané. „Podobně jako v USA se lidé v Německu unavili z politiky bez zdravého rozumu, zejména v oblasti energetiky a imigrace, která přetrvávala mnoho let,“ uvedl.
Předčasné volby se v Německu konaly poté, co se rozpadla vláda takzvaného Semaforu, tedy spojení mezi Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD), liberální Svobodnou demokratickou stranou (FDP) a Zelenými v čele s kancléřem Olafem Scholzem.
