V Refresheru jsme se podívali na výdělky veřejných činitelů. Kdo pobírá jen na odměnách miliony ročně a která pozice se přibližuje prezidentskému platu?
Platy ve státní sféře jsou opět tématem v době, kdy se diskutuje o nutnosti mezigenerační solidarity a úspor ve státním rozpočtu. Kolik kdo ale vůbec vydělává? O tom pravidelně informuje webový portál Platy úředníků od neziskové organizace Hlídač státu.
Autoři a autorky projektu letos oslovili přes 300 institucí nejen napříč státními úřady, ale také podniky či příspěvkové organizace a jiné organizační složky státu. Na dotaz, jaké platy a odměny loni pobíraly jednotlivé pozice, odpovědělo 242 institucí, které tuto informaci odkryly u více než 2100 pozic státní správy.
Mzda připadá zaměstnanci či zaměstnankyni pracující v soukromé firmě, zatímco plat je odměnou za práci zaměstnanců a zaměstnankyň státu, krajů, obcí a organizací, které jsou jimi zřízeny. V tomto článku o výdělcích ve státní sféře proto pracujeme s pojmem „plat“.
Poprvé přišla odpověď například od České pošty. Její dnes už bývalý generální ředitel Roman Knap si loni vyděl 4 227 258 korun. Další milion a čtvrt získal na odměnách. „Státní podnik za loňský rok zvýšil ztrátu na 1,75 miliardy korun z předchozích 681 milionů korun, ruší pobočky a propouští, přesto Knap dostal odchodné ve výši 3 649 518 korun hrubého. Má jít o částku, na kterou má prý nárok podle smlouvy podepsané roku 2018,“komentují zástupci a zástupkyně z Hlídače státu.
Zároveň připomínají, že Knap byl odvolán krátce po vypuknutí kauzy Dozimetr (korupce v pražském dopravním podniku) kvůli jeho spojení s podnikatelem Michalem Redlem, hlavou zločinecké skupiny ovlivňující veřejné zakázky.
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda sice pobíral o něco nižší plat než Knap (4 227 258 korun), na druhou stranu ale dosáhl na dvakrát tak vyšší odměnu (2 835 600 korun). Svoboda si tak v roce 2022 vydělal přes sedm milionů korun.
Pro srovnání, takový předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy nebo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pobírají oproti již zmíněným podnikatelům méně než 4 miliony korun ročně.
Platy významných vysokých úředníků v roce 2022:
| Funkce | Jméno | Hrubý příjem (12 měsíců) | Odměny/ náhrady | Celkem |
| Generální ředitel České pošty | Roman Knap | 4 370 484 Kč | 1 250 000 Kč | 5 620 484 Kč |
| Generální ředitel Úřadu práce ČR | Viktor Najmon | 1 371 108 Kč | 0 Kč | 1 371 108 Kč |
| Generální ředitel Správy železnic | Jiří Svoboda | 4 227 258 Kč | 2 835 600 Kč | 7 062 858 Kč |
| Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) | Michal Koudelka | 1 717 537 Kč | 260 000 Kč | 1 977 537 Kč |
| Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost | Dana Drábová | 1 724 251 Kč | 260 000 Kč | 1 984 251 Kč |
| Předseda Správy hmotných rezerv | Pavel Švagr | 1 876 092 Kč | 470 000 Kč | 2 346 092 Kč |
| Předseda Nejvyššího soudu | Petr Angyalossy | 3 037 430 Kč | 621 100 Kč | 3 658 530 Kč |
| Předseda Ústavního soudu | Pavel Rychetský | 3 528 900 Kč | 451 000 Kč | 3 979 900 Kč |
Zdroj: Platy úředníků
Z přehledu lze vyčíst také to, že odměny a náhrady se často pohybují v rozmezí statisíců až milionů a představují tak klíčový výdělek pro mnohé státní úředníky. Na odměny však v minulém roce nedosáhl bývalý ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon, který byl v únoru odvolán z funkce.
Podobnou výplatou disponuje ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka a šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Jejich roční platy se pohybovaly okolo 1,7 milionu korun a z odměn si přišli na 260 tisíc korun.
Prezident
O něco transparentnější jsou platy ústavních činitelů. Povinnost o nich informovat totiž vyplývá ze zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci. Tím nejvyšším představitelem je pochopitelně prezident České republiky.
Jeho plat je každoročně odvozen ze základu, který odpovídá 2,5násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ten se dále násobí koeficientem 3,6. Další složkou příjmu prezidenta je zvláštní víceúčelová paušální náhrada, která je spojená s výkonem funkce – například na pokrytí výdajů na reprezentaci, odborné a administrativní práce a odbornou literaturu a další.
Na počátku roku 2023 byl měsíční plat zvýšen na 341 200 Kč a náhrada na 317 500 Kč. To dohromady činí 658 700 korun měsíčně. Pokud se tedy podíváme na celkovou částku za rok 2023, jde o 7 904 400 korun.
Plat prezidenta v roce 2023:
| Funkce | Hrubý příjem + odměny (1 měsíc) | Hrubý příjem + odměny (12 měsíců) |
| Prezident | 658 700 korun | 7 904 400 korun |
Zdroj: Zákon č. 236/1995 Sb.
Po skončení funkce má bývalý prezident republiky vždy ze zákona nárok na doživotní rentu a víceúčelovou paušální náhradu. Miloš Zeman tak od března pobírá rentu ve výši 50 tisíc korun měsíčně a náhradu ve výši dalších 50 tisíc korun. Paušální náhrada je splatná spolu s rentou. Jeho měsíční příjem tak dohromady činí 100 tisíc korun.
Politici a političky
Podobně jako u prezidenta i u dalších ústavních činitelů je ze zákona daný výpočet pro stanovení výše platu. Základ poslaneckého platu se odvozuje od součinu platové základny a platového koeficientu.
Platová základna pro letošní rok dosahuje 94 757,50 Kč. Základní koeficient, na který má nárok každý poslanec, činí 1,08. Platový koeficient poslance se dále zvyšuje dle náročnosti dané funkce. Pokud to vezmeme na konkrétních příkladech, koeficient místopředsedovi podvýboru připadá na 0,11, koeficient u vyšších pozic typu předsedkyně Poslanecké sněmovny – v současné době ji zastává Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) – činí 1,82.
Z výpočtů pak vyplývá, že běžní členové sněmovny a Senátu si v roce 2023 vydělají 102 400 Kč měsíčně, a pokud jsou například na ministerstvu, dosáhnou na částku 195 300 korun. Vyšší částkou pak disponují předsedové obou parlamentních komor a premiér. Od roku 2023 totiž pobírají 274 800 korun měsíčně.
Když se podíváme na hrubý roční příjem ústavních činitelů, běžně se pohybuje v rozmezí mezi 1,2 milionu korun až 3,3 milionu korun.
Platy vrcholných politiků a političek v roce 2023:
| Funkce | Hrubý příjem (1 měsíc) | Hrubý příjem (12 měsíců) |
| Premiér, předsedové komor (sněmovna a Senát) | 274 800 Kč | 3 297 600 Kč |
| Místopředsedové vlády | 236 000 Kč | 2 832 000 Kč |
| Místopředsedové komor (sněmovna a Senát) a ministr*yně | 195 300 Kč | 2 343 600 Kč |
| Předseda parlamentního výboru, komise a delegace | 144 100 Kč | 1 729 200 Kč |
| Poslanec*poslankyně a senátor*ka | 102 400 Kč | 1 228 800 Kč |
Zdroj: Zákon č. 236/1995 Sb.
Členové a členky ČNB
Česká národní banka jakožto klíčová instituce v tuzemsku utváří měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Dohlíží také nad celým finančním trhem, včetně činnosti bank, pojišťoven či kapitálového a devizového trhu.
Kolik si každý člen ČNB může za rok vydělat, lze vyčíst z ročních zpráv o výsledku hospodaření. Na nejvyšší částky dosáhl v uplynulém roce guvernér ČNB Aleš Michl, jehož roční výdělek včetně odměn činil 4 827 701 Kč. Pokud si to přepočítáme na měsíc, jedná se o částku 402 308 Kč.
Hrubý roční příjem ostatních členů bankovní rady za rok 2022 se pohyboval v rozmezí od 1,9 milionu korun do 4,8 milionu korun. Těsně za guvernérem si loni nejvíce finančně přilepšil viceguvernér Marek Mora, naopak nejméně utržil člen bankovní rady Jan Frait, jehož mandát začal v polovině roku.
Členům a členkám bankovní rady byly v roce 2022 vyplaceny mzdy v tomto rozsahu:
| Funkce | Jméno | Hrubý příjem (1 měsíc) | Hrubý příjem (12 měsíců) |
| Guvernér | Aleš Michl | 402 308 Kč | 4 827 701 Kč |
| Viceguvernér | Marek Mora | 394 920 Kč | 4 739 037 Kč |
| Člen bankovní rady | Tomáš Holub | 332 645 Kč | 3 991 737 Kč |
| Člen bankovní rady | Oldřich Dědek | 329 917 Kč | 3 959 000 Kč |
| Bývalý guvernér | Jiří Rusnok – do 31. července 2022 | 287 387 Kč | 3 448 644 Kč |
| Bývalý viceguvernér | Tomáš Nidetzký – do 31. července 2022 | 253 924 Kč | 3 047 086 Kč |
| Člen bankovní rady | Vojtěch Benda – do 31. července 2022 | 203 829 Kč | 2 445 951 Kč |
| Viceguvernérka | Eva Zamrazilová – od 1. července 2022 | 194 453 Kč | 2 333 437 Kč |
| Členka bankovní rady | Karina Kubelková – od 1. července 2022 | 164 353 Kč | 1 972 238 Kč |
| Člen bankovní rady | Jan Frait – od 1. července 2022 | 162 456 Kč | 1 949 447 Kč |
Zdroj: Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky – 2022
