Zakladatel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) zemřel ve věku 75 let. Poslední roky bojoval s multisystémovou atrofií, při níž postupně ochabuje svalstvo.
Höschl od devadesátých let působil v roli děkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a jako přednosta psychiatrické kliniky této fakulty. Za pomoc disidentům získal v roce 2023 Cenu Arnošta Lustiga. Obdržel také cenu Neuron 2024, a to za celoživotní přínos v oblasti psychiatrie a duševního zdraví.
„Nenominujeme ho za vynález nového léku, ale za jeho celoživotní úsilí destigmatizovat duševní onemocnění a reformovat péči o pacienty. Díky jeho práci lidé přestávají mít strach vyhledat odbornou pomoc,“ uvedl tehdy předseda vědecké rady Nadace Neuron Jan Konvalinka.
Höschl byl popularizátorem psychiatrie. „Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. I když se nám podařilo v boji proti stigmatizaci pokročit, je třeba neustále pokračovat,“ řekl po obdržení ocenění Neuron.
„Měnil svět kolem sebe“
Kromě psychiatrie se zabýval i vědeckým výzkumem. Zaměřoval se převážně na oblast biologické psychiatrie a neuroendokrinologie. Publikoval mnoho odborných prací, napsal učebnice pro studenty psychiatrie a aktivně přednášel.
V roce 2023 mu byla diagnostikována multisystémová atrofie. Toto neurodegenerativní onemocnění se příznaky podobá parkinsonismu. Svalstvo nemocného postupně ochabuje či zcela vypovídá službu. O své nemoci se otevřeně vyjadřoval.
„Snažím se tomu nepodléhat, ale strašně se vám sníží možnosti. Dostáváte se do různých pastí, kde se cítíte naprosto bezmocný. Jste jako Řehoř Samsa, který se ráno probudí jako brouk. A nemůže nic,“ popsal život s nemocí pro web Nadace Neuron.
Biochemik Jan Konvalinka ho ČT24 popsal jako génia. „Mimořádně inteligentní člověk, který zvládal věci s nadhledem. Věci, které my, ostatní smrtelníci, zvládáme strašlivým úsilím. Byl to vizionář – měnil s lehkostí a se šarmem svět kolem sebe a lidé, co na tom dělali s ním, se cítili, že jsou součástí velkého dobrodružství,“ sdílel Konvalinka.
