Náhrada rodných čísel za indikátory by měla stát zhruba 56 miliard korun, což ekonomové a ekonomky považují za zbytečný náklad. Podle Ivana Bartoše (Piráti) však tato částka nesedí.
V Česku se připravují změny v dokladech. Od roku 2025 by v nově vydávaných občanských průkazech už neměla být rodná čísla. Důvodem je ochrana osobních údajů a zabránění jejich zneužití. Rodná čísla by totiž měly nahradit tzv. identifikátory, ze kterých nepůjde vyčíst citlivé osobní údaje jako pohlaví a datum narození.
Zavedení nových identifikátorů a rekonstrukci IT systémů má na starost Digitální a informační agentura (DIA). Rodná čísla by ale neměla být úplně zrušena, stále by měla mít své místo například v matričních knihách narození.
Minulý týden k tomu vyšla analýza poradenské firmy Grant Thornton a advokátní kanceláře Rowan Legal, podle které by odklon od rodných čísel měl celkem vyjít na 56 miliard korun. Z toho skoro 15 miliard připadá na náklady státu a přes 41 miliard na náklady soukromých firem. Výsledky analýzy však v ekonomických a politických řadách vzbudily vášně.
Záhadné stáhnutí odmítavého stanoviska NERV
Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila chce Česko platit miliardy za zrušení něčeho, co tu funguje po desetiletí bezproblémově – a v Dánsku nebo Švédsku také. Rodná čísla v těchto zemích fungují dobře desítky let a bezpečnostní riziko se zde podle něj nezhmotnilo. „Zároveň v těchto zemích, tak jako u nás, platí docela přísná regulace ochrany osobních údajů = GDPR. (...) Takže: 1) Neměnit, co funguje (i v nejlepších zemích), 2) Ty miliardy raději investovat do skutečné digitalizace. Soukromý sektor pomůže,“ napsal ekonom na Twitteru.
Postupné utlumování rodných čísel nedoporučuje ani hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV). V pátek na Twitteru sdílela odkaz na web vlády. V něm se nacházelo komplexní vyjádření NERV, podle kterého by projekt byl příliš nákladný. Ještě ten den ale stanovisko z webu vlády zmizelo. Předcházela tomu tisková konference ministra pro místní rozvoj a digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti), který studii označil za naprostý nesmysl.
Bartoš: Rodná čísla se neruší, jen utlumí
„Zákon mluví pouze o útlumu používání. Rodná čísla nebudou v nově vydávaných občanských průkazech, v pasech a řidičácích zůstávají. O nějakém absolutním rušení nemůže být řeč,“ prohlásil Bartoš minulý pátek.
Před novináři a novinářkami dodal, že studie, podle které by mělo dojít k náhradě rodných čísel za indikátory, je zkreslená a účelová. Dodal, že ji zadaly Česká asociace pojišťoven, Česká bankovní asociace a Česká leasingová a finanční asociace.
Autoři studie tohle nařčení odmítli. „Naší rolí není obhajovat či odmítat plánovanou změnu, ale doplnit diskuzi o kvalifikovaný odhad ekonomických dopadů. Stojíme si za svými zjištěními, naši studii jsme poskytli ministerstvu a jsme připraveni diskutovat na odborné rovině o vybraných předpokladech a údajích, na základě kterých byl odhad nákladů ve studii stanoven,“ zareagovala poradenská firma Grant Thornton na ministrova slova.
Bartoš dodal, že o dalším vývoji rodných čísel teprve proběhne diskuze. „V dalším kroku chci společně se svým týmem, spolupracovníky z Digitální informační agentury a ministerstva vnitra analyzovat dopad zákona ve všech aspektech a posadit k jednomu stolu jak zástupce státu, tak soukromého sektoru, abychom našli společnou shodu,“ doplnil ministr pro místní rozvoj. Stanovisko slíbil vydat do 1. července.
„Pokud se ukáže, že třeba tyto náklady, které souvisí s tím rokem 2025, jsou v danou chvíli v rámci rozpočtu neúnosné, dají se klidně odložit,“ zdůraznil Bartoš.
Odklon od užívání rodných čísel by podle Bartoše mohl způsobit problém insolvenčnímu rejstříku, který je využívá, nebo evidenci exekucí. I přesto jej ale považuje za správný. Mezi jeho přínosy zařadil omezení rizik jejich zneužití v digitálním světě, a to například ke krádeži identity nebo odhalení soukromých zvyků. K řešení problematiky by mohlo pomoct zavedení elektronických dokladů nebo evropské digitální identity.
