V Krkonoších se rozmnožují vlci. Podle Správy Krkonošského národního parku se smečka rozrůstá a momentálně by zde mohlo žít i více než deset šelem. Návrat chráněných zvířat ale děsí farmáře, kteří se bojí o svá stáda.
Do české části Krkonoš zasahují dvě vlčí teritoria, po kterých se pohybuje od šesti do jedenácti vlků. O trvalém výskytu vlků v Krkonoších svědčí řada pozorování nejen takzvaných pobytových stop těchto šelem, ale také vlků samotných.
Rozmnožování vlka obecného bylo letos potvrzeno u smečky na polské straně hor obývající východní část Krkonoš. V Krkonoších je to poprvé v novodobé historii, řekl v úterý ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Intenzivnější výskyt vlků je v Krkonoších zaznamenán od začátku letošního roku.
„Lze téměř s jistotou konstatovat, že se Krkonoše opět staly domovem vlků. Svědčí o tom za poslední půlrok více než stovka hlášení, kdy nám laická veřejnost i naši pracovníci podávali zprávy o přímém pozorování vlků či nálezech pobytových znaků,“ uvedl Drahný.
Nejčastější pozorování jsou hlášena z okolí Černé a Liščí hory, Špindlerova Mlýna, z Harrachovska i Rýchor. „Právě na území KRNAP lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným biotopem pro jejich existenci,“ uvedl Drahný.
Farmáři se bojí
Mapování vlků se již několik let koná na Broumovsku v severní části Královéhradeckého kraje, kde se vlci trvale vyskytují od roku 2018 a od roku 2019 pravidelně vyvádějí mláďata. V česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami se v únoru potvrdil výskyt minimálně 18 vlků.
V této oblasti žijí vlci ve třech teritoriích, a to ve Vraních horách, v Javořích horách a v polském národním parku Góry Stolowe. Někteří místní farmáři dlouhodobě požadují odstřel vlků, který je ale vzhledem k ochraně těchto šelem nelegální. Ochranáři opakovaně uvádějí, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé rezervy.
Obavy z vlků mají kvůli svým stádům i krkonošští farmáři. „Přirozeně vnímáme jejich obavy, jsme s nimi v kontaktu a snažíme se hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci ještě zlepšovat. Teď dokončujeme vývoj aplikace, která je bude informovat o pozorování vlků v jejich oblasti. Snažíme se hospodářům také pomáhat se získáním dotací na lepší zabezpečení stád,“ uvedl vedoucí odboru péče o KRNAP Václav Jansa.
Připomněl ale, že podle potravních analýz hospodářská zvířata tvoří jen minimální podíl vlčího jídelníčku. „Nicméně platí a nic se nezmění na tom, že vlk je vrcholový predátor a pochopitelně se ani hospodářským zvířatům nevyhýbá,“ uvedl Jansa.
Nekrmit!
Správci KRNAP upozorňují, že při setkání s vlkem je třeba být obezřetný a je nutné mu ponechat únikový prostor. Lidé by také neměli vlky krmit a nechávat venku zbytky jídla.
„Nezapomínejme, že vlk je divoká šelma. Doporučujeme návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě nezanechávali možnou potravu či zbytky lidského jídla,“ uvedl Drahný. Podobné zásady by měli podle něj dodržovat i majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři.
