V mezinárodním srovnání jsou čeští žáci a žákyně nad průměrem, v matematické gramotnosti však dosáhli nejhoršího výsledku od roku 2003.
Vyplývá to z nového průzkumu společnosti PISA. Do testování se zapojilo 81 zemí. Nejlépe se již tradičně umístili žáci z východoasijských zemí a regionů. Průměrný výsledek většiny zúčastněných zemí se od roku 2003 do roku 2022 zhoršil, jen šest zemí dosáhlo v těchto letech srovnatelného výsledku.
V porovnání s rokem 2018, kdy se konal poslední cyklus testování před pandemií, se ve výsledcích zhoršily všechny testované země s výjimkou Japonska, Korejské republiky a Turecka. Ty dosáhly buď lepších, nebo srovnatelných výsledků, uvádí ČTK.
Výsledky dnes představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, v Česku se průzkumu zúčastnilo 430 škol. V porovnání s rokem 2003 dosáhlo v matematické gramotnosti nejhoršího výsledku.
Zatloukal upozornil hlavně na velké socioekonomické rozdíly mezi žáky. „Dopad kvality rodinného zázemí na vzdělávání žáků je skutečně silný a je to vlastně to nejslabší místo našeho vzdělávacího systému,“ cituje Zatloukala ČTK. Mezi výsledky žáků z nejvíce znevýhodněných rodin a nejvíce zvýhodněných žáků byl vloni rozdíl 116 bodů. „Jen pro představu, co znamená 116 bodů. Jsou to tři školní roky. To je rozdíl ve vzdělávacích výsledcích žáků, v jejich úrovni dovedností,“ vysvětlil.
V případě čtenářské i přírodovědné gramotnosti, které jsou součástí testování, dosáhli čeští žáci v mezinárodním srovnání také nadprůměrného výsledku. Podle ministra školství Mikuláše Beka by tyto výsledky měly být pro politiky impulsem k tomu, aby změnili systém financování ve školství. „Je velkou chybou vzdělávacího systému, pokud nedokáže využívat talentu i těch, kteří se nenarodili do rodin, které dokážou poskytovat nejvyšší druh podpory na úspěšnou vzdělávací dráhu,“ cituje ministra TASR.
