Za minulý rok přibyly především případy černého kašle, svrabu či spály. Důvodem může být nízká proočkovanost i nedávná pandemie.
Za loňský rok hlásí Státní zdravotnický ústav (SZÚ) 494 případů černého kašle, do budoucna prý čísla ještě porostou. Pro srovnání, za rok 2022 evidoval úřad 96 nemocných. Onemocnění černým kašlem (neboli pertusí) je nejrizikovější pro neočkované nebo neúplně očkované malé děti vzhledem k možnému rozvoji závažných komplikací i případnému úmrtí.
Černý kašel se šíří jako běžná respirační nákaza, tedy kapénkami při mluvení, kašlání, kýchání. Ze začátku vypadá jako běžné respirační onemocnění, kašel se však poté opakuje a propuká až v záchvaty. Bez terapie může trvat až šest týdnů.
Až dvojnásobný nárůst případů zaznamenal také svrab. Tam počet nakažených překonal 9 000. „Možných příčin je víc: pokles imunity populace, přelidňování, masivní migrace, zvýšený turismus nebo snížení lékařské bdělosti při epidemiologické prevenci,“ uvedla pro Českou televizi Kateřina Fabiánová z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ. Riziko nákazy hrozí především v kolektivních ubytovacích zařízeních, jako jsou domovy pro seniory, ubytovny nebo i školky.
Výskyt vybraných hlášených infekcí v České republice za leden až prosinec 2023 v
porovnání se stejným obdobím v předchozích letech:
Diagnóza | 2021 | 2022 | 2023 |
Dávivý kašel, B. pertussis | 51 | 96 | 494 |
Spála | 167 | 1 150 | 6 936 |
Svrab | 3 306 | 5 276 | 9 167 |
Lymeská borrelióza | 2 831 | 3 517 | 3 270 |
Virová meningitida | 70 | 128 | 264 |
Hepatitida C | 662 | 921 | 1 301 |
Infekční mononukleóza | 764 | 1 330 | 1 380 |
Zdroj: SZÚ
Téměř sedm tisíc nemocných zasáhla také spála. V roce 2022 přitom SZÚ registroval 1 150 případů, o rok dříve dokonce jen 167. Nárůst čísel nakažených může mít na svědomí nedávná pandemie.
„Nicméně je tady značný počet jedinců, kteří díky tomu, že během covidu to onemocnění neměli, tak v současné době to v uvozovkách dohánějí, a podobně to tedy vidíme i v dalších státech Evropské unie a ve Spojeném království, kde ten zvýšený počet streptokokových invazivních infekcí byl také potvrzen,“ informovala Fabiánová.
Nárůst onemocnění však může také souviset s klesající proočkovaností populace. „Proočkovanost dětské populace by měla být na relativně dobré úrovni. Nicméně ukazuje se, že v některých oblastech České republiky jsou určité ‚kapsy‘, které jsou dané tím, že rodiče z různých důvodů posouvají, odkládají nebo odmítají očkování, ať už těch nejmenších dětí, což tedy vidím jako velmi nebezpečné, ale i starších dětí, a právě potom to onemocnění se v takto neproočkovaných skupinách velice rychle šíří,“ upozornila dále v rozhovoru Fabiánová.