Jen necelá desetina lidí, kteří prožili domácí násilí, věří v soudy, které rozhodují o vině či nevině útočníků či útočnic. Neziskovým organizacím na druhou stranu věří až 90 procent obětí domácího násilí.
Výzkum uskutečnila agentura Ipsos ve spolupráci s iniciativou Pod svícnem. Vychází z něj, že pouze osm procent obětí domácího násilí důvěřuje soudům. Pouze čtvrtina případů se dostala před trestní soud, většina lidí totiž domácí násilí s policií vůbec neřeší. Podle dotazovaných soudci rozhodli spravedlivě pouze ve 40 procentech případů.
„Nízká důvěra v justici se samozřejmě jako jeden ze zásadních faktorů projevuje v nízkém nahlašování domácího násilí. Přitom je ze strany veřejnosti, policie i samotných soudů často prezentován názor, že pokud oběť nic nenahlásí, asi jí jednání pachatele nevadilo,“ poznamenala k výsledkům průzkumu advokátka Lucie Hrdá.
Naopak až 90 procent obětí domácího násilí důvěřuje neziskovým organizacím. „To hodně vypovídá právě o dobré práci neziskových organizací s těmi, kteří si domácím násilím prošli či stále procházejí,“ okomentoval výsledky výzkumu Michal Kormaňák z agentury Ipsos. Data ukazují, že v 59 procentech případů je hlavním agresorem partner či partnerka a ve třetině případů se jedná o jednoho z rodičů.
Zákon o domácím násilí
Iniciativa Pod svícnem usiluje mimo jiné i o jednotnou právní definici domácího násilí tak, aby byla respektována celým systémem, od soudů po policii. Od roku 2022, kdy iniciativa vznikla, na tomto cíli pracuje. Hned téhož roku v listopadu se představitelé Pod svícnem sešli s Ministerstvem spravedlnosti a v květnu 2023 byl předložen zákon o domácím násilí. Dle predikcí, které má iniciativa na svých webových stránkách, by nový zákon o domácím násilí mohl vejít v platnost v červenci tohoto roku.
Dosud žádný zákon domácí násilí nevymezuje. V novém zákonu je domácí násilí popsáno jako „jednání vůči oběti, kterým bylo nebo může být neoprávněně zasaženo do její duševní nebo tělesné integrity, svobody, důstojnosti, zejména v pohlavní oblasti, vážnosti, cti nebo soukromí“.
Iniciativa dále usiluje o zlepšení přístupu státu k obětem, a to zejména při opuštění násilné osoby či zajištění reflexe domácího násilí při rozvodových řízeních a při rozhodování o péči o děti. Čtvrtý a poslední cíl je motivování zaměstnavatelů k tomu, aby poskytovali volno či krátkodobé snížení úvazku pro oběti opouštějící partnera.