Dopady finanční situace voličů na politické výsledky voleb jsou mnohem provázanější, než si většina lidí uvědomuje. Chudoba je navíc v Česku vyšší, než ukazují oficiální statistiky.
Naprostá většina lidí v exekuci má více než jednu, nejvíce jich je v regionech severní Moravy a Slezska a v severozápadních Čechách, ukazuje statistika České exekutorské komory, na kterou upozornila datová novinářka a analytička Kateřina Mahdalová.
Ekonomická nejistota pak ale i prohlubuje nedůvěru v politický systém. Čím horší je ekonomická situace lidí, tím méně důvěřují v demokracii a jsou snadnějšími cíli pro populisty a extremisty.
Přesné souvislosti uvedl think-tank IDEA Cerge. Podle výsledku autorů měl nárůst výskytu osob v exekuci negativní dopad na volební účast a zvýšil volební úspěch extrémně pravicových a populistických stran (v českém kontextu se jedná hlavně o hnutí SPD a ANO). S každým nárůstem podílu osob v exekuci o deset procentních bodů se procentuální volební zisk extrémní pravice zvýší o jeden procentní bod.
Na volební chování má podle nich vliv i nezaměstnanost, ta lidi ale naopak velmi aktivizuje. Zatímco lidé v exekuci spíše propadají volební apatii, nezaměstnaní spíše chodí k volbám. Lidé v exekucích totiž často pracují načerno, nejsou vedeni v rámci úřadu práce, a tak se ocitají naprosto mimo systém. Ovlivňují tak ale i své okolí, často své blízké, kteří by se s exekucí jinak nesetkali.
„Jestliže má člověk účet, ze kterého platí všechny důležité platby, od inkasa přes výživné až třeba po nájem, tak se v případě jeho obstavení exekutorem prakticky okamžitě ocitá v problémech a začnou naskakovat prodlení u dalších závazků,“ uvedl pro Seznam Zprávy Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.
Voliči populistických a extremistických hnutí tak nepocházejí jen z prostředí s nižší mírou vzdělání, jak si myslí většina společnosti, ale větší vliv může mít právě počet lidí čelících exekuci. Velké rozdíly se také vyskytují napříč regiony.
