O české metropoli můžeme bez obav říci, že je po architektonické stránce jedním z nejbohatších měst Evropy. Snad každé důležité historické období zanechalo na místních ulicích svůj otisk. Té současné architektury však v Praze najdeme poskrovnu.
Gotické chrámy, renesanční paláce, ale i funkcionalistické skvosty, o nichž se píše v učebnicích architektury po celém světě. Architekti se v minulých staletích uměli v Praze „vyřádit“, díky čemu dnes v jejích ulicích můžeme obdivovat stavby, bez kterých si naše hlavní město neumíme ani představit.
Mezi odborníky i laiky však v posledních letech často slýcháme názor, že Praze chybí větší množství kvalitní současné architektury. O moderních stavbách se mluví většinou v souvislosti s kontroverzemi, které jejich podoba či umístění často vyvolávají.
Tato éra se však možná chýlí ke konci. V následujících letech má totiž podle plánů v Praze dojít k realizaci hned několika stavebních projektů, které navždy změní tvář několika čtvrtí. Pojďme si představit ty nejzajímavější z nich.
Majestátní filharmonie
Zřejmě nejočekávanější stavbou příštích let je Vltavská filharmonie – velkolepý koncertní sál, který vyroste na místě dnes nepříliš vábně vyhlížejícího okolí stanice metra Vltavská. V moderní budově se má kromě tří koncertních sálů nacházet také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze, kavárna, střešní restaurace či široká nabídka vzdělávacích aktivit.
Zajímavým prvkem budovy je nezvykle řešená střecha, která bude mít podle architektů podobu jakéhosi pokračování okolního náměstí. Díky své stupňovité konstrukci umožní návštěvníkům vystoupat až na vrchol budovy a užívat si tak výhled na centrum města. Dopravní obslužnost filharmonie zajistí kromě metra a tramvaje také zcela nové nádraží, které v těsné blízkosti Vltavské právě vzniká.
Cílem Vltavské filharmonie je přinést českým umělcům a umělkyním nový moderní a kvalitní koncertní sál, jaký v Praze nevznikl již více než sto let. Podle autorů stavby se má nová budova stát také jakýmsi impulsem rozvoje nového centra Prahy. Filharmonie bude součástí velké nové čtvrti Bubny-Zátory, která během příštích dekád vyroste na místě nyní nevyužívaného území mezi Letnou a Holešovicemi.
Největší projekt v moderních dějinách
Pokud se řekne Smíchov, řada Pražanů a Pražanek si pravděpodobně představí poněkud svérázně vyhlížející stanici metra Anděl, obchodní centrum či rozpadající se nádraží. Už brzy však tato čtvrť, která ještě donedávna bývala průmyslovým srdcem Prahy, dostane novou tvář.
Mezi autobusovým terminálem Na Knížecí a vlakovým nádražím Praha-Smíchov v příštích letech vyroste moderní čtvrť, která Praze přinese téměř 400 000 metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních či veřejných ploch a která je označována za největší stavební projekt v moderních dějinách hlavního města.
Zajímavosti této nové čtvrti, která je veřejně známá pod obchodním názvem „Smíchov City“, je na dnešní dobu poněkud nezvyklá vizuální podoba místních domů. Architekti se totiž ve svých plánech inspirovali tradiční blokovou zástavbou, kterou známe například z Vinohrad či Holešovic. Jednotlivé domy, z nichž každý byl navržen jiným architektonickým studiem, jsou postaveny do bloků, uvnitř kterých se nachází společné dvorky.
Kromě samotných domů přinese Smíchov City Praze také novou školu či rozsáhlé plochy zeleně. V těsné blízkosti smíchovského nádraží vyroste kampus České spořitelny, který se stane novým sídlem této největší české banky. Moderní čtvrť v budoucnu navíc protne široký kilometrový bulvár lemovaný stromy. Proměna čeká i samotné nádraží, z něhož se stane moderní dopravní terminál kombinující všechny druhy veřejné dopravy.
Obří loď uprostřed sídliště
Na Nových Butovicích v západní části Prahy dnes najdeme především panelové domy a nákupní centrum. V okolí místní stanice metra však stojí také několik výškových kancelářských domů, které této periferní části města dodávají jakýsi „manhattanský“ charakter.
Již brzy se má nabídka místních mrakodrapů rozšířit o nejvyšší budovu Česka. Nepůjde přitom o jen tak ledajaký věžák, ale o poněkud bizarní stavbu v podobě výškové budovy s obří 135 metrů vysokou věží ve tvaru vraku lodi. Na vrcholu této nové pražské dominanty se bude nacházet vyhlídková plošina s výhledem na celé město.
Autorem uměleckého zpracování této budovy s názvem „Top Tower“ je kontroverzní výtvarník David Černý, který stojí například za hojně diskutovanými plastikami ve tvaru motýlů na fasádě obchodního domu Máj. Obří vrak lodi má být porostlý zelení a jedním z jeho účelů je poukazovat na klimatickou změnu.
„Top Tower je odvážný projekt s nezávislou duší a jako jeden z prvních projektů v Česku navazuje na západní tradici konceptu coliving, tedy minimalistického bydlení s velkorysými společnými prostory,“ píše o Top Tower její tvůrce, developeská společnost Trigema, podle níž budou v nové budově byty, společenský prostor, kanceláře, obchody či nonstop parkoviště pro veřejnost.
V minulosti však plánovaná stavba narazila na odpor místních obyvatel i opozice na radnici Městské části Praha 13. Podle opozičních politiků nebyl dostatečně zhodnocen dopad stavby na danou lokalitu i občany. Výstavba měla původně začít již v roce 2021, zatím se však do země nekoplo. Podle posledních informací se aktuálně čeká na podněty od odborníků, dotčených orgánů státní správy a samosprávy, ale také místní veřejnosti.
Unikátní vnitroblok
Dalším pražským projekt, který rozšíří nabídku místní moderní architektury, není na první pohled příliš vidět. Důvodem však není minimalismus, nýbrž jeho umístění ve dvoře paláce Savarin na Novém Městě.
Jak informuje server iDnes.cz, tento barokní palác v centru Prahy prošel během posledních tří let rozsáhlou rekonstrukcí, která objekt, včetně nádherných interiérů, zpřístupnila veřejnosti. Tyto práce však byly pouze první fází rekonstrukce, nyní přijde na řadu rozlehlý vnitroblok, který aktuálně nemá téměř žádné využití.
„Do vnitrobloků vrátíme život obnovou zahrady a vytvořením náměstíčka, zachované dvory propojíme úplně novými pasážemi. V rámci projektu ale otevřeme veřejnosti třeba i historickou jízdárnu, o které skoro nikdo neví, protože není z okolních ulic vůbec vidět,“ řekl pro iDnes.cz ředitel developerské společnosti Crestyl, která je vlastníkem projektu. Nový vnitroblok bude také unikátním místem pro konání kulturních a společenských akcí.
Cílem obnovy vnitrobloku je také umožnit pěším jednodušší spojení mezi ulicemi Na Příkopě, Panskou, Jindřišskou a Václavským náměstím.
Hlavní město v minulosti plánovalo v novostavbě umístit Slovanskou epopej od Alfonse Muchy, později však od tohoto plánu kvůli soudním sporům couvlo. Malíř totiž Praze v roce 1928 soubor pláten věnoval pod podmínkou, že k tomuto účelu sama vystaví speciální budovu, což se v tomto případě nestalo.
Nový Hlavák
A velká proměna v budoucnu čeká i nejvytíženější pražský dopravní uzel – Hlavní nádraží. Na konci roku 2023 hlavní město představilo návrh nové podoby vstupní haly s názvem „Šťastný Hlavák“. Stávající potemnělý a zchátralý prostor má nahradit dřevěná novostavba, před budovu nádraží mají nově zajíždět tramvaje. Plány obsahují i proměnu přilehlého parku Vrchlického sady, který místní kvůli jeho neutěšenému stavu přezdívají „Sherwood“.
Autorem návrhu, který předloni vyhrál v tzv. soutěžním dialogu, je dánské studio Henning Larsen Architects, podle kterého klade novinka důraz na udržitelnost, mikromobilitu a navrácení života do Vrchlického sadů.
Cílem architektů je přivítat návštěvníky města a připravit veřejný prostor tak, aby byl komfortním místem pro obyvatele i cestující. Návrh má také za úkol zpřehlednit okolí nádraží, které se v současnosti vyznačuje hlavně zvýšeným výskytem negativních jevů, jako jsou krádeže či drogová kriminalita.
Nejvýraznější částí navrhované přestavby je dřevěná střešní konstrukce, která nahrazuje stávající odbavovací halu ze 70. let. A právě tento prvek přezdívaný „pergola“ je nejčastějším terčem kritiky. Podle některých názorů není takto otevřené řešení odbavovací haly vhodné pro pražské povětrnostní podmínky. Někteří odborníci, jako například světoznámá architektka Eva Jiřičná, navíc kritizují výběr dřeva jako stavebního materiálu. Lidé také často poukazují na cenu rekonstrukce, která má podle odhadů dosáhnout dvou miliard korun.
Bydlení místo kolejí
Další území, které v příštích letech čeká rozsáhlá přestavba, je již zmiňovaná oblast mezi Letnou a Holešovicemi s názvem Bubny-Zátory. Toto území dříve sloužilo jako nákladové nádraží, nacházely se tam překladové haly a koleje. Dnes však tento rozsáhlý prostor, táhnoucí se od stanice metra Vltavská až k holešovickému nádraží, zeje prázdnotou. Změnit to má rozsáhlý projekt, díky kterému v Praze přibude zbrusu nová čtvrť.
Bubny-Zátory jsou aktuálně jedním z největších pražských brownfieldů, v jehož prostoru již brzy začne vznikat bydlení pro 25 000 obyvatel v 11 000 bytech. První domy by mohly vyrůst již v letošním roce, s úplným dokončením čtvrti se počítá nejdříve v roce 2040.
Nová čtvrť se bude vyznačovat velkým množstvím zeleně, uprostřed plochy se má totiž nacházet velký centrální park. V plánu je také výstavba nového obchodního centra.
Součástí projektu je také ochrana památek, které se v oblasti nacházejí. Jedná se zejména o objekt historické vodárny a budovu bývalé holešovické elektrárny. V budově bývalého nádraží Praha-Bubny zase vznikne tzv. Památník ticha, který bude sloužit jako připomínka památce lidí, kteří byli z tohoto místa během druhé světové války odvezeni do koncentračních táborů.
