V sobotu se v Praze konal pochod radikálního křesťanského Hnutí Pro život. V reakci na to ale vyšli do ulic i lidé, kteří bojují proti omezování reprodukčních práv a tělesné autonomie. Refresher byl u toho.
Asi 1 500 příznivců a příznivkyní Hnutí Pro život (HPŽ) se sešlo v Praze, aby dali najevo svůj názor: právo nenarozeného plodu má vyšší váhu než právo na svobodnou volbu a tělesnou autonomii ženy. Dopravu jim přitom zajistilo samotné hnutí: vypraveny byly celkem tři zvláštní vlaky a v dalším měli zajištěné vyhrazené vagóny.
Následně se společně – opět speciálně vyhrazenými tramvajemi – přesunuli na mši svatou na Pražský hrad, poté je čekal program na Klárově. Na místo ze známých osobností dorazili třeba kardinál Dominik Duka nebo poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL).
Nepodstoupit interrupci jako „jediné správné rozhodnutí“
„Jsem tady, protože mi přijde důležité změnit myšlení dnešní společnosti. Každé dítě má právo se narodit. Hnutí Pro život pro mě představuje osvětu a možnost pro ženy, které procházejí nějakou těžkou situací v těhotenství. Chápu, že rozhodnutí nechat si dítě může být pro někoho těžké, ale je to to jediné správné,“ popisuje pro Refresher Bohuslava Winogrodzka, která na pro-life akci přijela s manželem a malým synem z Vídně.
Na otázku, zda vnímá toto rozhodnutí jako „jediné správné“ ve všech případech bez výjimky, odpovídá jasné: „Ano.“ „Existují situace, kdy žena nedokáže dítě vychovat, ale v takovém případě je možná adopce. Nikdy ale podle mě není správné ono dítě zabít. V případě znásilnění nese vinu pachatel, proč za to tedy má pykat dítě?“ dodává Bohuslava.
„A nepyká za to pak ta žena, když musí donosit nechtěné dítě?“ ptáme se v reakci na to. Dostává se nám opět jasně vymezené odpovědi: „Ta pyká dvakrát. Jednou při znásilnění a podruhé při interrupci.“
V půl třetí odpoledne vycházejí odpůrci a odpůrkyně interrupcí z Klárova na Národní pochod pro život, s transparentem „Milá vládo, je to o prioritách, na (třetích) dětech se neškrtá“ v čele.
Mezitím na ně u Rudolfina čekají účastnice a účastníci akce „Moje tělo, moje volba“. Ta se dle slov organizátorů a organizátorek vymezuje proti hnutím, která „pod záminkou ochrany rodin pořádají pochody proti lidským právům, reprodukčním právům i LGBTQ+ právům a manipulativně se zasazují o omezení práv nechtěně těhotných“. Průběžně se akce zúčastnilo asi 400 lidí, jak řekla Refresheru tisková mluvčí Kateřina Nyklová.
Se znepokojením vnímáme, jak se u nás i jinde v Evropě šíří hnutí a kampaně, které usilují o omezování reprodukčních práv, potírání rovnosti mezi muži a ženami a potlačování LGBTQ+ práv. Organizace jako Hnutí Pro život nebo Aliance pro rodinu používají manipulativní techniky a pokoušejí se ovlivňovat veřejné mínění i vládní instituce. Je pro nás nepřijatelné, aby se pod záminkou „tradice“ upírala lidem práva, bezpečí a důstojnost.
– jedna z pořadatelek „Moje tělo, moje volba“ Nina Vacková
„Hnutí Pro život je podle mě proti lidským právům. Jako žena nechci, aby o mém těle rozhodoval někdo cizí. Nechci, aby to tu dopadlo jako v Polsku,“ uvádí jako důvod své sobotní návštěvy na akci Nikola.
Organizátoři*ky akce totiž připomínají následky zákazu potratů a kriminalizace jejich poskytování právě na příkladu Polska. Tamní právní předpisy týkající se interrupcí totiž patří mezi nejpřísnější v Evropě. Připomněli například případ sedmatřicetileté Agnieszky, které lékaři, ačkoli plody přímo ohrožovaly její život, odmítli indukovat potrat právě s odvoláním na tamní protipotratovou legislativu, nebo nedávné odsouzení polské aktivistky Justyny Wydrzyńské za poskytnutí potratové pilulky. Jednalo se o první případ, kdy byl v Evropě někdo souzen za pomoc při umělém přerušení těhotenství.
Čekání u Rudolfina se ale ukazuje jako marné. Největší české pro-life hnutí se vydává jinou trasou než minulý rok. „Věděly jsme o plánované trase průvodu, která je k nalezení pro veřejnost na stránkách Magistrátu hl. m Prahy. O změně jsme se dozvěděly na poslední chvíli, v nahlášené trase nebyla a bylo to pro nás překvapení,“ doplňuje poté mluvčí Nyklová.
„Vaše děti budou jako my!“
Oba „ismy“ – feminismus a křesťanský radikalismus – se ale přesto střetávají, letos na Čechově mostě před Právnickou fakultou Univerzity Karlovy. Tam na ně zastánci a zastánkyně přístupu k interrupcím čekají ve formě barikády, aby průvodu dočasně znemožnili průchod. A především aby vyjádřili svůj názor. „Moje tělo, moje volba,“ křičí opakovaně směrem k pro-life stoupencům*stoupenkyním.
Heslo střídají a následuje „Vaše děti budou jako my!“, které se prostranstvím nese za houkání policejních amplionů. Z těch se po chvíli vyjednávání antikonfliktního týmu ozývá: „Úmyslné blokování komunikace je protiprávní jednání. V případě neuposlechnutí této výzvy se dopouštíte protiprávního jednání a mohou proti vám být použity donucovací prostředky.“
Uskupení nakonec výzvu uposlechne a nechá druhou stranu projít směrem k Václavskému náměstí. I ze strany mostu ovšem s Pochodem pro život nadále interaguje. Pokračuje s pokřikováním a rozdává letáček s nápisem „Kvůli zákazu interrupcí ročně zemře 68 000 žen“. Z pochodu HPŽ přistoupí mladá slečna, která si letáček bere – místo přečtení ho ovšem naštvaně mačká.
Jak pro Refresher později osvětluje Kateřina Nyklová, barikády nebyly oficiální součástí akce „Moje tělo, moje volba“. „Naše akce v době protestů pokračovala, po proslovech přišla na řadu kulturní vystoupení a celý náš program nesl jasné poselství: Nenecháme si vzít reprodukční práva a tělesnou autonomii, nenecháme se připravit o bezpečí a svobodu,“ dodává.
Když většina lidí z pochodu odejde, i feministické uskupení se po chvíli vydává zpět k Rudolfinu – ovšem jen do té doby, než někdo zavelí: „Jde se na Můstek!“ A běží se tam. Cílem je nadběhnout HPŽ a se vztyčenými prostředníčky na ně křičet, že „moje tělo = moje volba“. Skupina se ale rozděluje na několik menších a každá běží jinou ulicí. Jedna z nich se například rozhodne policisty podběhnout průchodem metra. Další zvyšuje tempo, aby se k HPŽ dostala co nejrychleji.
Jedné policistce nakonec ujíždí nervy a nervózně křičí: „Stůjte, vy ku*vy!“ směrem k utíkajícím demonstrantům.
Rozeznat pochod Hnutí Pro život ale občas nebylo v turisty přeplněném historickém centru nic snadného. „Tady jsou všude davy. Ale poznej v nich ty klerofašisty!“ poznamená směrem ke svému kamarádovi jeden z účastníků akce „Moje tělo, moje volba“.
I přesto ovšem menší skupinky feministického uskupení doprovází HPŽ po celé cestě až na Václavské náměstí.
Policie vynáší protestující za ruce a nohy
Tam dochází k větším rozkolům, když zastánci*zastánkyně dostupných interrupcí blokují rezervované místo pod svatým Václavem. Desítky policistů a těžkooděnců několikrát vyzývají feministické uskupení k opuštění prostor. Když stále odmítají, několik desítek osob nakonec fyzicky vytlačují.
Podle demonstrantů a demonstrantek stojícím proti HPŽ je policejní zásah nepřiměřený. „Je to policie, kdo fašisty kryje!“ volají. Několik lidí je z místa vyneseno na stranu za ruce a nohy. Vztyčené hlavy jim policisté tlačí dolů. Celkem čtyři osoby jsou zajištěny pro přestupkové jednání.
„Jsem tady, protože jsem feministka! A taky proto, že mám strach. Stačí se podívat do okolních států; Polska, Slovenska, kde už dochází k omezování reprodukčních práv. Myslím, že tyto tendence rostou i u nás. Nemluvě o tom, že Hnutí Pro život a Aliance pro rodinu jsou masivně financované organizace, které jsou součástí globálního antigenderového hnutí. Něco takového nemá v suverénním státě co dělat,“ popisuje pro Refresher Mariana krátce poté, co ji jejími slovy „sejmul a zpacifikoval“ jeden z policistů.
I po donucení policií uvolnit prostor HPŽ ovšem feministická opozice zůstává. I nadále se snaží, aby přes skandování a houkání klaksonů byly protipotratové proslovy slyšet co nejméně.
