Do několika let nebude mít praktického lékaře každé třetí dítě, v tiskové zprávě to uvedly Odborná společnost praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Důvod? Velká část praktiků brzy odejde do penze, téměř polovina je starší 60 let a více než 14 procent starší 70 let. Společnosti proto navrhují zjednodušení vzdělání pro lékaře v ambulancích, odborná společnost oboru pediatrie ale změny odmítá, uvádí ČTK.
Podle sdružení je v Česku aktuálně zhruba 1800 ordinací pro děti, do optimálních kapacit jich chybí asi 300. Mezi roky 2017 a 2021 zavřelo bez náhrady 338 ordinací. Podle dat z loňského prosince bylo 813 praktiků starších 60 let. Dnes mají narození v roce 1962 věk odchodu do penze podle údajů na webu České správy sociálního zabezpečení stanovený na 64,5 roku. Velká část dětských lékařů jsou ale ženy, kterým se věk snižuje podle počtu dětí. Se dvěma dětmi jdou do důchodu o rok a čtvrt dříve, se třemi nebo čtyřmi v 61 letech a osmi měsících.
Jsou třeba změny ve vzdělávání
Usnadnit příchod mladých lékařů mají podle předsedkyně odborné společnosti dětských praktiků Aleny Šebkové změny ve vzdělávání. „Nejde o radikální novinku nebo neověřený experiment, vracíme se k dřívějšímu systému dvou atestací. Ke stávajícímu oboru pediatrie by přibyl kratší obor, pouze pro praktické lékaře pro děti a dorost s velmi intenzivní praxí,“ vysvětlila. Tento systém fungoval v letech 2004 až 2017, podobný je pro praktické lékaře pro dospělé.
Budoucí lékaři v současné době studující obor pediatrie mohou jít pracovat jak do nemocnic, tak do ordinace praktika, případně se specializovat i jako dětský psychiatr. Každý rok si pediatrický kmen vybírá podle údajů České pediatrické společnosti ČSL JEP asi 200 mladých lékařů po ukončení lékařské fakulty, obor patří mezi nejoblíbenější.
Změna ale podle praktiků studium prodloužila a snížila objem praxe přímo v ordinacích ve prospěch nemocničních dětských oddělení. „Změna se nijak nedotýká oboru pediatrie, pouze vytváří mezistupeň, který umožňuje novým kolegyním a kolegům kvalitní vzdělání a rychlejší nástup do praxe,“ dodala Šebková.
Podle předsedkyně sdružení Ilony Hülleové by úprava vzdělávání, kdy by v ordinaci lékaře-školitele pracoval i jeho školenec, vedla k okamžitému posílení kapacity ordinace. „Obzvláště v případě převzetí praxe v budoucnosti mladým kolegou se tento model velmi osvědčil. Přináší výhody jak pro lékaře, tak zejména pro naše malé pacienty a jejich rodiče, neboť je zajištěno pokračování péče praktickým dětským lékařem, kterého již znají,“ uvedla.
Podle prohlášení pediatrické společnosti, které poslala ministrovi zdravotnictví, by ale studium mělo zůstat společné. Změna vzdělávání od roku 2004 vedla k tomu, že se atestovalo méně než 30 praktiků ročně, tehdejší potřeba byla kolem 50 a současná je 80 za rok. „Nyní atestuje poprvé od devadesátých let přes 100 pediatrů ročně, z nichž minimálně dvě třetiny by měly jít do primární péče,“ uvedla pediatrická společnost. Dětští lékaři ale podle ní chybí i v nemocnicích.
Změna legislativy má přijít do konce roku
Ministerstvo zdravotnictví letos finančně podpořilo vytvoření 80 míst pro vzdělávání v ordinacích dětských lékařů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tehdy uvedl, že data potvrzují, že více dětských lékařů zůstává v nemocnicích. Do léta chce představit svou vizi změn v pediatrii, do konce roku chce připravit i změnu legislativy.
Česká televize nicméně informovala i o nedostatku praktických lékařů dospělých. Podle Válka vězel problém v tom, že medici nebyli ve studiu státem podporováni. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ubylo mezi roky 2004 a 2019 třináct procent pediatrů. Urgentní příjmy jsou proto přetížené.
Dostupnost zdravotní péče včetně dětského praktického lékaře je zodpovědností zdravotní pojišťovny. Podle mapy VZP není dost ordinací například ve všech regionech Karlovarského kraje kromě Ostrova a okolí a ve velké části Středočeského kraje. Naopak uspokojena je podle VZP poptávka v celém Jihočeském, Zlínském a většině Plzeňského či Pardubického kraje.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) loni v květnu uvedla, že někteří pacienti musí k praktickému lékaři dojíždět delší dobu, než je časová dostupnost stanovená nařízením vlády. Složitá je podle ní situace zejména v Jihomoravském a Ústeckém kraji, problémy jsou ale také v Plzeňském či Jihočeském kraji nebo části středních Čech a Vysočiny.
