Vyprávění přeživších Romů z Česka a Slovenska o zkušenostech z druhé světové války jsou dostupná v nové online databázi. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd spustí web na Mezinárodní den památky romských obětí holokaustu, který připadá na dnešek.
Svědectví Romů a Romek budou dostupná v databázi, kde jich postupně přibude na 250. Informovala o tom Akademie věd (AV ČR).
Opomíjené, ale důležité téma
„Zkušenost Romů a Sintů za druhé světové války je stále opomíjeným tématem, i když důsledky válečné genocidy a pronásledování pociťují romské komunity dodnes. I v těch nemnoha publikacích o holokaustu Romů a Sintů převažuje navíc často perspektiva převzatá z dokumentů sepsaných za války státní administrativou a policejními složkami,“ řekla vedoucí řídícího výboru Pražského fóra pro romské dějiny Kateřina Čapková.
Historička doufá, že web pomůže rozšířit povědomí o genocidě Romů a Sintů během holokaustu. I proto byl zveřejněn dřív, než bude databáze kompletní. Aktuálně vědkyně zpracovaly zhruba polovinu svědectví. Vedle české databáze existuje i anglická verze webu.
O projekt má zájem Washington i Vídeň
Databáze obsahuje detailní abstrakt každého svědectví, možnost podrobného vyhledávání, zobrazování vybraných událostí na mapách, anotace k použitým zdrojům a glosář vybraných pojmů. O prezentaci projektu projevily zájem také zahraniční instituce, například Muzeum holokaustu ve Washingtonu. Pražské fórum navázalo spolupráci i se Středoevropskou univerzitou ve Vídni.
Vědkyně využívají jako zdroje texty, v nichž se pamětník vyjadřuje pod svým jménem ke své osobní válečné zkušenosti. Svědectví reprodukují tak, jak je autor napsal. Pokud mají o nějaké informaci ze svědectví pochybnosti, napíší to do poznámky pod čarou. Podle Čapkové je pro historii důležité i to, jak pamětník události vnímá s odstupem času, i když se jeho svědectví odlišuje od reality. „Navíc – zvlášť v kontextu holokaustu Romů – je výzkum často neúplný a u svědectví zdánlivě nepřesného se může časem ukázat, že odkrylo neznámý kus historické skutečnosti,“ řekla.
V plánu je kromě doplnění svědectví i rozšíření do dalších jazyků
Zbylá svědectví by měla být podle Čapkové doplněna na webu během jednoho a půl roku. Práce bude náročná především proto, že se doposud zpracovávaly největší sbírky svědectví. Nyní budou pracovat i s jednotlivými vzpomínkovými knihami, provedou i rešerše různých časopisů. Jedná se o romské a antifašistické časopisy z komunistické doby, v nichž by mohly vědkyně nalézt ojedinělé vzpomínky.
„Do budoucna poté plánujeme spíš rozšíření webu v anglické verzi i na další území nacisty okupované Evropy. Plánujeme verzi v romštině a ve slovenštině, případně němčině. Záleží však na tom, zda bychom na to získaly finanční prostředky,“ řekla Čapková ČTK.
Pražské fórum pro romské dějiny zprostředkovává a iniciuje akademický výzkum dějin Romů a Sintů v 19. a 20. století. Upozorňuje na důležitost studia historie Romů pro komplexní pochopení evropské historie a současnosti.
V noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidovali nacisté romský tábor v Osvětimi – Březince a přes tři tisíce vězňů zavraždili v plynových komorách. Nacisté zabili další statisíce Romů a Sintů. K uctění jejich odkazu se stal druhý srpnový den památným dnem romského holokaustu.
