Policejní prezident Martin Vondrášek se ohradil vůči vyznění svého výroku o smyšlených oznámeních sexuálního násilí v pořadu Spotlight. Tvrdí, že jeho smýšlení je naprosto opačné. Statistiky, které prezident zveřejnil, uvádíme v kontext s advokátem.
Policejní prezident Martin Vondrášek vyvolal kontroverzi svým vyjádřením, že „velmi často je oznámení ženy o nějakém sexuálním násilí smyšlené“, které zaznělo v pořadu Spotlight na Aktuálně.cz. V současnosti je podle statistik nahlášených případů sexuálního násilí jen velmi málo v porovnání s jejich reálným počtem, podobná vyjádření mohou navíc oběti od nahlášení odradit.
Vondrášek nabízí statistiky
V tiskové zprávě, kterou v úterý zveřejnila policie na svém webu, Vondrášek tvrdí, že nebylo jeho záměrem problematiku obětí sexuálního násilí bagatelizovat a „v rozhovoru, který pořadu Spotlight na Aktualne.cz poskytl, nic takového z mých úst nezaznělo“.
Jeho vyjádření má podle něj oporu v policejních statistikách. První z nich se týká roku 2021, kdy policie zahájila trestní řízení z podezření z trestného činu znásilnění v 1193 případech, ze kterých bylo 525 případů odloženo z důvodu, že ve věci nešlo o podezření z trestného činu, jinými slovy se skutek nestal.
Podobná čísla nabízí prezident i za rok 2022, kdy podezření ze znásilnění existovalo v 1375 nahlášených případech, ze kterých bylo 573 případů opět odloženo s tím, že ve věci nešlo o podezření z trestného činu.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) považuje výrok policejního prezidenta Martina Vondráška v pořadu Spotlight za „smolný a nešťastný“. Policie se ale podle něj v přístupu k obětem sexuálních trestných činů objektivně lepší. S policejním prezidentem se plánuje ve čtvrtek sejít, v úterý s ním telefonicky hovořil, řekl stejný den v rádiu Impuls.
Statistiky nejsou jednoznačné, k činům dojít mohlo
S prosbou o vyjádření redakce Refresheru oslovila advokáta Daniela Bartoně, který se problematikou sexuálního násilí dlouhodobě zabývá. Podle něj je dobře, že se podobné statistiky prezentují, ale nevyplývá z nich úplně to, co tvrdí policejní prezident.
„Policie to interpretuje tím způsobem, že tady v těchto případech nedošlo ke spáchání trestného činu. Což může evokovat, že se ty věci nestaly a že to bylo vymyšlené.“
Podle Bartoně však do těchto čísel spadají situace, kdy není pochyb o tom, že se staly nebo jak se staly, ale policie dojde k závěru, že to není trestný čin.
Policisté mohou rozhodovat na základě stereotypů
„Spadají tam i případy, kdy si policista myslí, že to znásilnění není. Teď je ale otázka, kolik z těchto případů skutečně bylo rozhodnuto správně a kolik z nich je projevem toho, že tam policisté rozhodují na základě nějakých stereotypů,“ popisuje advokát.
Mezi těmito nahlášenými činy mohou být i případy, které se například pošlou na přestupky nebo do kárných řízení. Důležitější podle Bartoně ale je, kolik těchto obětí mělo řádné právní zastoupení. „To je relevantní z hlediska toho, jestli byla proti tomuto usnesení podána stížnost, například právě kvůli tomu, že policie špatně posoudila, jestli je to trestný čin, nebo není. Z hlediska mojí praxe je nezanedbatelná část tvořená právě podáváním stížností do usnesení policie o odložení, kdy diskutujeme o tom, jestli to není trestný čin, nebo je“.
V tom by podle Bartoně rozhodně pomohla nová definice trestného činu znásilnění, tak aby byla založená na absenci souhlasu. Pak by do ní jednoduše spadalo více případů a mohlo by to i pomoct tomu, aby oběti čin více nahlašovaly.
