Současné návrhy ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) na redefinici znásilnění se nelíbí Pirátům. Poslankyně Klára Kocmanová ve čtvrtek vystoupila s konkrétními připomínkami. Sněmovna má o návrhu jednat na konci června.
Současné návrhy ministerstva spravedlnosti jsou podle Pirátů nedostatečné, počítají totiž s tím, že oběť musí projevit nesouhlas. To ale v praxi, například kvůli paralýze, není možné. Prosazují proto definici znásilnění založenou na chybějícím souhlasu.
Piráti mají v plánu dále jednat o úpravě zákonné definice znásilnění. Kritizují návrhy, které ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) představil minulý týden. Obě varianty jsou totiž založeny na nutnosti, aby oběť projevila svou vůli, tedy nesouhlas se sexuálním aktem. To ale nepokrývá případy, kdy oběť zamrzne, nemá kontrolu nad svým tělem, a nemůže se tak bránit.
Podle odborníků je to však přirozená reakce, která nastane asi v 70 % případů. Definice by také nezahrnula časté případy vztahového násilí, kdy se oběť nebrání například proto, že ví, že jí to v minulosti nepomohlo či to situaci zhoršilo, nebo má strach o své děti.
Současné návrhy by mohly obětem přinést více utrpení
Poslankyně a členka Podvýboru pro problematiku sexualizovaného a domácího násilí Klára Kocmanová (Piráti) proto prosazuje definici založenou na absenci souhlasu, tedy že sex bez souhlasu je znásilněním. Ta by podle ní obětem přinesla větší ochranu.
Navrhované varianty by totiž mohly situaci ještě zhoršit. „Došlo k většímu roztříštění a znepřehlednění současné legislativy, která by vedla k právním sporům a zdlouhavějším procesům, což by způsobilo další zátěž obětem i podezřelým a stát by to stálo peníze,“ řekl novinářům advokát Daniel Bartoň, který se případy sexualizovaného násilí dlouhodobě zabývá.
Jak definice založená na nutnosti souhlasu pomůže obětem?
Definice, kterou Piráti prosazují, pokrývá jak znásilnění, tak vztahové násilí. Podle Kocmanové by měla výrazný dopad na počet nahlášených trestných činů, ale i na to, jak společnost znásilnění vnímá.
V ČR se podle odhadů stane ročně asi 12 tisíc znásilnění, nahlášeno je okolo 5 % případů. Jedním z důvodů je právě mylná představa, že jde o násilný čin, který spáchá cizí člověk a kterému se oběť brání. Když se oběť s definicí znásilnění neztotožní, protože nedošlo k násilí nebo se nebránila, událost nepůjde nahlásit.
Ve státech, kde byla přijata definice tohoto trestného činu, která je založena na absenci souhlasu, se počet nahlášených případů výrazně zvýšil. S tím, že nepotvrdily obavy z nárůstu falešných obvinění. Stejnou legislativu dlouhodobě podporuje i Evropský soud pro lidská práva.
O redefinici trestného činu znásilnění bude Sněmovna jednat 27. června, změnu současné definice si přejí všechny parlamentní strany kromě SPD. Avšak shoda na tom, jak by měla nová definice znít, zatím není.
