Žoldnéřská Wagnerova skupina byla v Bělorusku zaregistrována jako společnost s ručením omezeným, která se má zabývat „vzdělávacími aktivitami“.
Informovala o tom ve středu stanice Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na údaje z rejstříku právnických a fyzických osob běloruského ministerstva spravedlnosti.
Běloruský web Zerkalo kromě toho napsal, že Wagnerovu skupinu se základním kapitálem 200 běloruských rublů (cca 1700 korun) zaregistrovaly 4. srpna úřady okresu Asipoviče. Organizace jako právnický subjekt sídlí v běloruské obci Cel, kde se nachází polní tábor Wagnerovy skupiny a kam se část žoldnéřů přesunula po své vzpouře proti ruskému vojenskému vedení.
Podle rejstříku jsou hlavním a jediným předmětem činnosti skupiny „jiné druhy vzdělávání“. Do této podskupiny podle úřední specifikace patří školicí střediska s různými kurzy: na zvýšení odbornosti, výuku cizích jazyků, nabytí počítačových dovedností, kurzy přežití, výuku náboženství, nácvik vystupování na veřejnosti či trénink techniky rychlého čtení.
Část žoldnéřů Wagnerovy skupiny se po červnovém pokusu o vzpouru iniciovanou Jevgenijem Prigožinem přesunula do Běloruska, kde se podle tamního ministerstva obrany podílí na výcviku běloruské armády.
Podle monitorovací skupiny Belaruski hajun se na území Běloruska může nacházet přibližně 4500 wagnerovských žoldnéřů. Člen rady velitelů Wagnerovy skupiny s přezdívkou Marx před časem informoval, že do Běloruska přijede celkem až 10 tisíc žoldnéřů.
V současnosti je podle RFE/RL nejasné, zda wagnerovci mají v úmyslu zůstat v Bělorusku, vrátit se do Ruska, nebo se rozdělí mezi tyto dvě země a africký kontinent.
Nejasný je i osud samotného Prigožina: od doby, kdy se po vzpouře objevil v Rusku, zřejmě pendluje mezi oběma zeměmi.
Wagnerovci sehráli klíčovou roli při ruské invazi na Ukrajinu, když po téměř deseti měsících intenzivních bojů pomohli dobýt hlavní části města Bachmut. Prigožin uvedl, že během bachmutské operace přišel o 20 tisíc mužů.
