Etiopská vláda minulý týden podepsala dohodu o vzájemném porozumění se Somalilandem, částí sousedního Somálska, která již od 90. let funguje prakticky jako samostatný stát. Etiopie by se v budoucnu mohla stát první zemí, která Somaliland uzná.
Má vlastní vládu, parlament i měnu, přesto není samostatným státem. Somaliland vyhlásil nezávislost na zbytku Somálska v květnu 1991 poté, co v Somálsku došlo ke svržení diktátora Muhammada Siada Barreho. V současnosti se jedná o poměrně klidnou zemi, která podle Světového ekonomického fóra disponuje jedním z nejdemokratičtějších režimů v Africe.
Přestože tento region se 3,5 milionu obyvatel na různé úrovni s několika státy spolupracuje, dosud se mu nedostalo mezinárodního uznání. To se nyní rozhodla změnit Etiopie, kterou motivují hlavně ekonomické důvody. Podle stanice Deutsche Welle by výměnou za uznání Somalilandu mohla získat přístup k Adenskému zálivu, a tedy i k hlavním námořním obchodním trasám.
Obavy z konfliktu
Jak uvedla stanice ČT24, etiopský premiér Abiy Ahmed svůj záměr zajistit zemi přístup k moři deklaroval již loni na podzim. Jeho prohlášení vyvolalo strach v sousedních zemích, které se obávaly dalšího konfliktu. Spekulace, že etiopská vláda bude chtít ukrojit území i sousední Eritreji, tamní představitelé popřeli.
Proti nové dohodě se postavilo i samotné Somálsko, které region Somaliland považuje za své území. Tamní vláda krok Etiopie označila za jasné porušení somálské suverenity a jednoty. „To není dohoda, ale porušení naší existence jako země,“ uvedl somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud.
