Přestože tým Petra Pavla během kampaně a při jeho nástupu sliboval větší otevřenost úřadů vůči veřejnosti, zatím se tak nestalo. Alespoň to vyplývá z dat žádostí o informace, které kancelář Hradu loni zamítla v podobném množství jako za Zemana.
Žádostí o informace ročně přijde na Hrad několik stovek. Informace po hradní kanceláři většinou chtějí novináři a novinářky, aktivisté a aktivistky, ale třeba i lidé z širší veřejnosti. Úřady na Hradě by tyto žádosti měly zamítat pouze zřídka, loni ale odmítly třetinu žádostí. S těmito daty přichází ve své analýze web iRozhlas.
O potřebě otevřít Pražský hrad veřejnosti po deseti letech působení Miloše Zemana dlouhodobě hovořil jak Petr Pavel, tak dnes již bývalá kancléřka Jana Vohralíková. Jak ale upozorňuje iRozhlas, situace se s příchodem Pavla na Hrad příliš nezměnila.
Mluvčí prezidentské kanceláře Eva Hromádková obhajuje hradní kancelář tím, že Hrad komunikuje aktivněji na sociálních sítích i skrze tiskové zprávy. Velké množství odmítnutých žádostí přisuzuje zejména jejich formě a obsahu. Žadatelé a žadatelky se prý často ptají na informace, které nemohou být veřejnosti sděleny, nebo na názory prezidenta.
Právník organizace Transparency International Petr Leyer sice dává mluvčí hradní kanceláře za pravdu, že existuje řada „legitimních a legálních důvodů“ pro odmítání informací, ale vysoký podíl odmítnutých žádostí podle něj spíše vypovídá o pokračující uzavřenosti úřadu.
O hradní kanceláři a týmu, který si s sebou na Hrad přivedl Petr Pavel, se první rok jeho prezidentství mluvilo poměrně často. V médiích je hojně skloňováno například jméno Petra Koláře, o jehož roli na Hradě panují dlouhodobě pochybnosti. Data o počtu odmítnutých žádostí jsou tak další kaňkou nad jinak veřejností dobře vnímaným startem Pavla v úřadu.
