Už tuto sobotu vyrazí Slováci k urnám v rámci prvního kola prezidentských voleb. Novou hlavu státu si v přímé volbě zvolí pošesté v historii. V tomto článku najdeš vše důležité, co o slovenském prezidentském klání potřebuješ vědět.
Jak vyplývá z předvolebních průzkumů, jméno nového prezidenta se Slováci nejspíš dozvědí až po druhém kole voleb, které se uskuteční v sobotu 6. dubna. Voliči budou vybírat z devíti kandidátů. Současná prezidentka Zuzana Čaputová svůj mandát neobhajuje. Vítěz voleb se ujme úřadu 15. června.
Jak se volí slovenský prezident?
Volba slovenského prezidenta probíhá obdobným způsobem jako v České republice. Svůj hlas mohou odevzdat všichni občané a občanky Slovenské republiky, kteří nejpozději v den voleb dosáhli věku 18 let. Hlava státu se volí v přímé volbě na pětileté období. Kandidát může být navržen buď 15 poslanci, nebo na základě petice, kterou musí podepsat nejméně 15 tisíc občanů.
Kdo kandiduje?
Peter Pellegrini
Největším favoritem na vstup do prezidentského paláce je podle posledního předvolebního průzkumu agentury IPSOS současný předseda parlamentu a šéf vládní strany Hlas-SD Peter Pellegrini. Politik v minulosti zastával také post slovenského premiéra, kterým se stal po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky v roce 2018. Ve funkci tehdy nahradil Roberta Fica. Dříve stál také v čele resortu školství nebo ministerstva pro investice a informatizaci.
Opozice Pellegrinimu vyčítá zejména jeho nekritický přístup k politice Roberta Fica, který odmítá poskytnout vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Od slovenské veřejnosti si kvůli tomu vysloužil přezdívku „podržtaška“, kterou sám vyslovil na tiskové konferenci po loňských volbách. Toto heslo na jeho účet skandují také účastníci protivládních protestů, které se v posledních týdnech konají po celé zemi.
Ivan Korčok
Dalším favoritem na post hlavy státu je podle průzkumů bývalý ministr zahraničí a diplomat Ivan Korčok, který stál v čele diplomacie ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera. V minulosti také zastával posty velvyslance v Německu a ve Spojených státech.
Podporu ve volbách Korčokovi vyjádřily opoziční strany Progresivní Slovensko a Svoboda a Solidarita.
Korčok je kritikem současné Ficovy vlády. V minulosti mimo jiné kritizoval plánované změny v oblasti trestního práva či neochotu vlády podílet se na vojenské pomoci Ukrajině. Napadené zemi také sám vyjádřil podporu. Jedním z výrazných prvků letošní kampaně se staly jeho ikonické kulaté brýle, které si Korčokovi podporovatelé nasazovali na znak podpory.
Prezident na Slovensku zejména reprezentuje stát uvnitř i navenek. Mezi jeho pravomoci patří především jmenování předsedy a členů vlády, soudců, profesorů či generálů. Uděluje také státní vyznamenání, odpouští či zmírňuje tresty a vyhlašuje referendum. Je rovněž vrchním velitelem ozbrojených sil.
Štefan Harabin
Dalším z kandidátů je bývalý předseda Nejvyššího soudu SK Štefan Harabin, který na prezidenta kandidoval již v roce 2019. Tehdy skončil na třetím místě. Harabin je znám jako podporovatel Ruska, nedávno dokonce prohlásil, že by na svoji první zahraniční cestu navzdory tradici nezamířil do Prahy, ale do Moskvy.
Jak uvádí Denník N, Harabin den po začátku ruské invaze na Ukrajinu prohlásil, že by na místě Vladimira Putina „udělal přesně to samé“. Ukrajinu a tamního prezidenta označuje v souladu s ruskou rétorikou za nacisty. V reakci na nedávné zrušení mezivládních konzultací mezi Českem a Slovenskem označil představitele České republiky za podporovatele hitlerovců a fašistů.
Igor Matovič
Na prezidenta kandiduje také bývalý premiér a předseda hnutí Slovensko Igor Matovič. Do čela vlády nastoupil v roce 2020 poté, co jeho hnutí vyhrálo parlamentní volby. Na funkci však po roce rezignoval kvůli kontroverzím s nákupem ruské vakcíny Sputnik.
Na Slovensku platí Matovič za jednoho z nejméně populárních politiků. Při oznámení své kandidatury se dokonce nechal slyšet, že se prezidentem stát nechce a do kampaně chce přinést dávku pravdy. Svoji přítomnost v kampani přirovnal k bobkovému listu v polévce, který se nejí, ale slouží pouze pro chuť.
Ján Kubiš
O prezidentský úřad má zájem také kariérní diplomat Ján Kubiš, který byl v minulosti pracovníkem československého ministerstva zahraničí. Během své kariéry působil na misích v Etiopii, dnešní Africké unii či v Moskvě. Mezi lety 1999 až 2005 působil jako generální tajemník Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). V roce 2006 se stal na tři roky ministrem zahraničí v první vládě Roberta Fica.
Krisztián Forró
Šéf slovensko-maďarské strany Maďarská aliance Krisztián Forró působí jako zastupitel Trnavského samosprávného kraje. Prostřednictvím své kandidatury chce dát hlas maďarské etnické menšině. Jako prezident by podporoval humanitární pomoc napadené Ukrajině, je však proti poskytování vojenského vybavení.
Marian Kotleba
Dalším uchazečem je šéf krajně pravicové strany ĽSNS Marian Kotleba. Politik v minulosti zastával funkci hejtmana Banskobystrického kraje, mezi lety 2016 až 2022 působil také jako poslanec slovenského parlamentu. O svůj mandát přišel poté, co mu soud uložil podmínku za propagaci nacistické symboliky. Mezi jeho priority patří vystoupení Slovenska z NATO či ukončení podpory Ukrajině. Ve svých výrocích často kritizuje Evropskou unii, útočí také na LGBTQ+ osoby.
Patrik Dubovský
O post slovenského prezidenta se utká také historik a pracovník Ústavu paměti národa Patrik Dubovský, který se zabývá především pronásledováním církví či občanským odporem v bývalém Československu. Mezi jeho priority patří posílení armády, podpora porodnosti či reforma EU s cílem jejího návratu ke křesťanským kořenům.
Milan Náhlik
Mezi kandidáty patří také Milan Náhlik, bývalý policista, který v roce 2022 neúspěšně kandidoval do parlamentu za stranu Hlas ľudu. Pokud by byl zvolen, zasadil by se za odchod Slovenska z EU a NATO. Je také pro posílení referenda „jako klíčového prvku demokracie“.
Předvolební kampaně se původně účastnili také předseda vládní Slovenské národní strany Andrej Danko a předseda občanského sdružení Slovenské Hnutie Obrody Róbert Švec. Oba politici se tento týden vzdali kandidatury ve prospěch Štefana Harabina.
