Případů žloutenky typu E přibývá. Chytit ji člověk může ze závadné vody, zkaženého vepřového, špatně připravené zvěřiny ale i mořských plodů.
V loňském roce výrazně vzrostl výskyt žloutenky typu E. Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal v roce 2023 téměř 700 pacientů a pacientek. To je o čtyři sta více než v roce 2022. Ani letos čísla neklesají. V prvním půl roce SZÚ eviduje bezmála čtyři stovky nakažených.
Kde se můžeš nakazit?
Zatímco dříve byla žloutenka typu E nemocí dominantní hlavně v zemích s nízkými hygienickými standardy, již dávno neplatí, že ji člověk chytí pouze ze špatně umytých rukou nebo kontaminované vody. Hlavními zdroji tohoto onemocnění je v Česku poslední dobou nedostatečně upravená zvěřina nebo infikované vepřové maso. Rizikové jsou ale i krevety nebo mušle.
S tím souvisí i demografie nakažených. Jedná se převážně o muže starší 40 let. To se spojuje s povoláním myslivců, řezníků či veterinářů, kteří mohou být nemoci častěji vystaveni.
Jak nákaze předejít?
Odborníci doporučují obezřetnost při vaření. Na neumytém kuchyňském prkénku po syrovém mase nepřipravuj jiné potraviny. Zeleninu umývej. Maso připravuj minimálně dvacet minut na 71 stupňů Celsia.
Příznaky
U zdravých jedinců probíhá žloutenka typu E obvykle s nenápadnými příznaky. Typickými příznaky je tmavá moč, bledá stolice, nevolnost, nechutenství, zvýšená teplota, celková slabost či trávicí potíže.
Zdraví lidé mají většinou poměrně slabý průběh. Riziková je ale žloutenka typu E pro těhotné, lidi po transplantaci orgánu či s autoimunitním onemocněním.
Léčba
Zdraví jedinec při léčbě hepatitidy E stráví asi dva týdny na lůžku na infekčním oddělení. „Akutní hepatitida se většinou léčí klidem na lůžku, mírní se příznaky onemocnění (teplota, zvracení), jaterní dietou, vitamíny, ve výjimečných případech se podávají antivirotika,“ informuje na webu primář infekčního oddělení Pardubické nemocnice Pavel Němec.
