Barikády, slzný plyn i vodní děla. Gruzii v posledních dnech zavalila vlna demonstrací proti rozhodnutí tamní vlády o pozastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Několik mladých lidí popsalo exkluzivně pro Refresher atmosféru nynějších protestů.
Protesty v kavkazské zemi vypukly na konci října po parlamentních volbách, které podle oficiálních výsledků vyhrála strana Gruzínský sen proruského oligarchy Bidziny Ivanišviliho.
Mezinárodní pozorovatelé však tvrdí, že hlasování bylo zmanipulované, jeho výsledky odmítla uznat i opozice v čele s prezidentkou Salome Zurabišvili.
Nyní vyhnalo Gruzínce do ulic rozhodnutí vlády, která po několika letech prakticky ukončila cestu země do evropského společenství. V ulicích hlavního města Tbilisi proti tomuto kroku protestují denně desítky tisíc lidí a světová média informují o stovkách zadržených osob.
- Sporný výsledek voleb
- 26. října se v zemi konaly parlamentní volby, které podle oficiálních výsledků s 53 procenty hlasů drtivě vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen. Opozice jejich výsledky odmítla uznat, hlasování totiž podle ní doprovázely nesrovnalosti, násilí a zastrašování, což potvrdili i lidé z řad mezinárodních pozorovatelů.
- Rozhodnutí vlády o přerušení jednání o přistoupení do Evropské unie
- Na konci listopadu vládní strana Gruzínský sen oznámila, že do roku 2028 pozastaví přístupová jednání s Evropskou unií. Zároveň také odmítla veškeré granty, které země dostává z evropského rozpočtu. Podle svých slov tak rozhodla na základě „kaskád urážek“ ze strany sedmadvacítky. Tento krok však jde proti přání většiny gruzínské populace, jejíž drtivá většina podle průzkumů veřejného mínění členství v EU podporuje.
- Krok vlády vyvolal v zemi masivní protesty, které tamní policie brutálně potlačuje.
Zdroje: Seznam Zprávy, ČT24
Protesty přitom aktivně potlačuje policie, která neváhá k rozhánění davů používat i brutální metody ve formě slzného plynu, gumových projektilů či vodních děl. Demonstranti zase v rámci obrany proti policii v ulicích Tbilisi staví barikády. Atmosféru protestů zachycují i mnohá videa, která se šíří po sociálních sítích.
Noc strávená v úkrytu
Velkou část demonstrujících tvoří mladí lidé, kteří se odmítají smířit s ukončením prozápadního směřování své vlasti. Jednou z nich je i Kathia, mladá studentka psychologie z Tbilisi, která se demonstrací aktivně účastní.
„Osobně chodím na protesty každý den a vidím všechno to násilí a brutalitu ze strany policie,“ říká Kathia a připomíná, že demonstrace se kromě metropole konají každou noc i v dalších gruzínských městech.
Chceme, aby celý svět věděl, že tato ‚vláda‘ je nelegitimní.
Sama má přitom s policejní brutalitou přímou zkušenost. „Já a moji přátelé jsme se několikrát nadýchali pepřového spreje a plynu, někteří z nás uvízli v náhodné budově při útěku před policií. Z budovy však nešlo uniknout, protože se před ní pohybovala pořádková policie hledající lidi, které by mohla zadržet,“ popisuje Kathia.
I přes rizika však Kathia ve své účasti na demonstracích hodlá pokračovat. „Chceme, aby celý svět věděl, že tato ‚vláda‘ je nelegitimní, my jsme si ji nezvolili a už ji nebudeme tolerovat. Zvolili jsme si Evropu a nenávidíme všechno a všechny, kteří jsou spojeni s Ruskem,“ vysvětluje své odhodlání, které sdílí i s mnohými dalšími mladými lidmi.
„Protesty máme v krvi“
Přímou zkušenost s protesty má i trojice kamarádů, kterou tvoří osmnáctiletý student a aktivista Saba S., stejně stará aktivistka Nina Z. a její matka, doktorka kulturních studií Esma K., která mimo jiné pracuje jako televizní moderátorka.
„Po celou dobu existence našeho národa jsme vždy bojovali za spravedlnost a nezávislost. Bohužel dnes v celé Gruzii, v hlavním městě i v dalších velkých městech probíhají protesty za naší proevropskou cestu. Tyto protesty jsou vždy pokojné, ale bohužel vládní síly používají proti demonstracím různé prostředky. Většinou se používá stejná technika, vodní děla, slzný plyn a gumové projektily,“ říká Saba, který v současnosti studuje bakalářský obor ve Velké Británii.
Jeho kamarádky Nina a Esma na protesty aktivně chodí. Každý den vyrážejí do ulic Tbilisi, kde účastníkům a účastnicím demonstrací podávají teplou kávu a čaj na zahřátí. Denně přitom rozdají až stovky šálků, pro protestující se snaží shánět také teplé oblečení a další potřeby.
Z mé osobní zkušenosti používají slzný plyn, který je velmi silný.
„Já, moje matka a naši příbuzní se kvůli našim zdravotním problémům nemůžeme účastnit protestů v první linii. Místo toho pomáháme ostatním protestujícím v zázemí,“ vysvětluje Esma, proč se rozhodla pomáhat.
„Týden jsem nemohla vstát z postele“
Její dcera Nina už má za sebou kromě dobrovolnické činnosti také zkušenost s policejní brutalitou, při jednom z protestů byla v minulosti vážně zraněna slzným plynem. „Z mé osobní zkušenosti používají slzný plyn, který je velmi silný. Otrávil mě tak, že jsem skoro týden nemohla vstát z postele,“ uvedla.
Trojice přátel shodně odmítá přerušení gruzínské cesty na Západ. „Naše země, náš lid, bojuje za vstup do EU od té doby, co jsme získali nezávislost na Sovětském svazu. Od té doby jsme hodně ztratili i získali, ale neexistuje šance, že bychom se vzdali našeho hlavního cíle: evropské budoucnosti,“ říká Saba a dodává, že ve svém okolí nezná nikoho, kdo by nepodporoval evropské směřování své země.
Ve stejném duchu mluví i Esma, která chodí do ulic podporovat demonstrující po boku své osmnáctileté dcery. „Chci, aby se to svět dozvěděl: Gruzie se nevrátí do Sovětského svazu! Pomozte nám!“ vzkazuje.
„Toto je naše poselství pro naše přátele na celém kontinentu: Prosím, zvyšujte povědomí o tom, co se děje v Gruzii, protože vás teď potřebujeme více než kdy jindy. Šíření správných informací je klíčem k úspěchu, protože ruská propaganda číhá na každém rohu,“ vyzývají gruzínští přátelé svět.
Největší brutalita přichází po setmění
Atmosféru v zemi popsala také dvaadvacetiletá studentka z Tbilisi Mária. „Věříme, že je to součást plánu přiblížit nás k Rusku, což si nepřejeme. Po tomto rozhodnutí ruský prezident Vladimir Putin poděkoval našemu premiérovi Iraklimu Kobachidzemu, což jasně ukazuje, že naše vláda stojí na straně Ruska,“ uvedla.
Mária uvádí, že nejtěžší průběh protestů se obvykle odehrává po setmění, kdy městské ulice zahalí tma. „Policie zatýká demonstranty bez varování a používá násilné metody, včetně bití,“ říká a připomíná, že policie zvláště důkladně cílí na novináře. „Během posledních dní bylo zraněno více než pět reportérů,“ říká.
Chceme nové volby a koaliční vládu. Jsme unaveni současnou vládou, která je proruská a ovládaná malou skupinou mocných lidí.
Podle Márie se však policie nezaměřuje pouze na novináře, její obětí se v posledních dnech stávají i aktivisté. „Dne 4. prosince vláda zatkla několik aktivistů a my víme, že začaly represe. Policisté dokonce zatýkají lidi ve stanicích metra, což situaci ještě více vyhrocuje,“ popisuje události, které připomínají spíše scény z autoritářských zemí než z demokratické země.
Ani ona se netají svým odporem k ruskému vlivu v zemi. „Chceme žít v zemi, kde jsou lidská práva respektována a chráněna. V současnosti tomu tak není. Chceme vstoupit do Evropské unie, protože věříme, že jsme Evropané. Jsme ve stresu, ale cítíme, že změna přichází. Chceme nové volby a koaliční vládu. Jsme unaveni současnou vládou, která je proruská a ovládaná malou skupinou mocných lidí. Chceme svobodu,“ doplňuje Mária.
Stovky zadržených, desítky zraněných
Zkušenosti našich respondentů s policejní brutalitou potvrzují i světová média. Podle deníku The Guardian bylo při demonstracích zadrženo asi 300 osob, další desítky lidí byly zraněny.
Zásahy policie se však netýkají jen demonstrujících. Hlavní gruzínská opoziční partaj Koalice pro změnu ve středu uvedla, že policie provedla razii v jejích kancelářích a zadržela jejího vůdce Niku Gvaramiu. Na sociálních sítích se šíří BREAKING:
Nika Gvaramia, leader of the Coalition for Change, has been violently detained.
pic.twitter.com/VWzw1Fpnta
Prozápadní hlava státu, prezidentka Salome Zurabišvili, před několika dny uvedla, že plánuje ve své funkci setrvat i poté, co jí na konci měsíce vyprší mandát. Současný parlament, který gruzínského prezidenta volí, je totiž podle ní nelegitimní.
