Přibližně 7,3 procent úmrtí na srdeční choroby může souviset s extrémními teplotami.
Australští vědci v nedávné studii objevili souvislost mezi srdečními chorobami a teplým počasím. Předpovídají, že pokud bude trend změny klimatu pokračovat, počet úmrtí na kardiovaskulární choroby by se mohl do roku 2050 zdvojnásobit.
„Když je horko, naše srdce musí pracovat intenzivněji, aby nás pomohlo ochladit. Tento zvýšený tlak může být nebezpečný, zejména pro lidi se srdečním onemocněním,“ uvedl profesor Peng Bi z University of Adelaide. „Ačkoli se naše studie zaměřuje na Austrálii, souvislost mezi vyššími teplotami a zvýšeným kardiovaskulárním rizikem byla zdokumentována celosvětově,“ dodal.
Nová studie v číslech
Studie publikovaná v časopise European Heart Journal pracovala s údaji z australské databáze Burden of Disease Database. Autoři studie vypočítali, že přibližně 7,3 procent úmrtí na srdeční choroby může souviset s extrémními teplotami.
Kardiovaskulární onemocnění způsobená horkým počasím podle vědců „ubrala“ Australanům v letech 2003 až 2018 v průměru 49 483 let života ročně.
Studie předpovídá, že toto číslo by se mohlo do roku 2050 zdvojnásobit nebo ztrojnásobit v závislosti na různých scénářích emisí skleníkových plynů, které předložil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu.
Scénář s nižšími emisemi počítá s průměrnou ztrátou 139 828 let života ročně v důsledku kardiovaskulárních onemocnění do roku 2050. Ve scénáři vyšších emisí by se tento počet mohl zvýšit na 161 095 let.
