Rok 2025 se stal pro ukrajinské civilisty nejsmrtelnějším obdobím za poslední roky. Země od února roku 2022 čelí ruské invazi, která si vyžádala už tisíce civilních obětí.
Podle Monitorovací mise OSN pro lidská práva zahynulo loni na Ukrajině v důsledku válečného násilí nejméně 2 514 civilistů a dalších více než 12 tisíc bylo zraněno. Počet obětí tak výrazně vzrostl, oproti roku 2023 dokonce o 70 procent.
Zatímco mezinárodní společenství během opakovaně usiluje o řešení konfliktu a příměří, Rusko stále odpovídá jen dalšími útoky – zejména masivním používáním raket, dronů a dalších zbraní dlouhého doletu, které zasahují města a civilní infrastrukturu daleko od frontové linie.
Informace vyplývají z nového reportu Monitorovací mise OSN pro lidská práva, která působí na Ukrajině již od začátku invaze a každý měsíc mapuje počty mrtvých a zraněných civilistů. Report za měsíc prosinec uzavřel rok 2025 a přinesl několik klíčových informací.
Senioři ve frontových oblastech
V oblastech v bezprostřední blízkosti fronty docházelo v roce 2025 k masivním ztrátám na životech civilistů, ničení klíčové infrastruktury, kolapsu základních služeb a k novým vlnám nuceného vysídlování obyvatel. Šedesát tři procent (9 253) všech obětí v roce 2025 připadlo právě na frontové oblasti.
Nejzranitelnější skupinou se ukázali být senioři, kteří tvoří značnou část obyvatelstva zůstávajícího právě ve frontových vesnicích. Podle monitorovací mise osoby starší 60 let představovaly více než 45 procent všech civilistů zabitých ve frontových oblastech, ačkoli celostátně tvoří pouze čtvrtinu populace.
Drony a lidské safari
Civilní oběti způsobené drony krátkého doletu vzrostly v roce 2025 o 120 procent, přičemž bylo zabito 577 civilistů a 3 288 jich bylo zraněno. Dronové útoky stále častěji mířily i na evakuační trasy a humanitární činnost – v říjnu byl například zasažen humanitární konvoj OSN v Chersonské oblasti. Na čtyřech bílých autech, které vezly lidem humanitární pomoc, bylo jasně napsáno, že neobsahují vojenskou techniku.
Například ukrajinský Cherson, přístavní město na jižní Ukrajině, sužuje ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru. Jednou z takto zabitých civilistů se v roce 2025 měla stát i Larisa Vakulyuk, 84letá pasačka koz, která chersonskou oblast nechtěla opustit právě kvůli svým zvířatům. Ruský dron ji po cestě na pastvu roztrhal na kusy.
Zbraně dlouhého doletu
Zbraně dlouhého doletu (rakety a bloudivá munice) způsobily v roce 2025 35 procent civilních obětí na Ukrajině (682 zabitých a 4 443 zraněných), což představuje nárůst o 65 procent oproti roku 2024 (531 zabitých a 2 569 zraněných).
Při nejsmrtelnějším útoku roku 2025 zasáhly 19. listopadu zbraně dlouhého doletu vypálené Ruskou federací západoukrajinské město Ternopil, kde zahynulo nejméně 38 civilistů, včetně osmi dětí. Lidé uhořeli ve svých bytech, deset rodin přišlo každá nejméně o dva své členy. Dalších nejméně 99 osob, včetně 17 dětí, bylo zraněno.
Nejsmrtelnější útok na Kyjev si dne 31. července vyžádal životy 32 civilistů, včetně pěti dětí. Zranil 170 osob, z toho 17 dětí. Jednalo se o nejvyšší ověřený počet civilních obětí v hlavním městě od zahájení ruské agrese na Ukrajině. Raketa se zasekla mezi páté a šesté patro obytné budovy, která se složila jako domeček z karet – lidé uvnitř neměli šanci přežít.
Tyto útoky zdaleka nebyly ojedinělé. V dubnu ve městě Kryvyj Rih zasáhla balistická raketa obytnou oblast s dětským hřištěm. Útok si vyžádal devatenáct životů, mezi mrtvými bylo devět dětí.
Ukrajina bez proudu a tepla
V říjnu 2025 ruské ozbrojené síly obnovily rozsáhlé koordinované útoky na energetická zařízení po celé zemi, což způsobilo nouzové výpadky elektřiny a plánované odstávky v celé Ukrajině.
Obnovení celostátních útoků na energetickou infrastrukturu probíhalo souběžně s pokračujícími regionálně zaměřenými útoky. Například Oděská oblast patřila v prosinci mezi nejvíce zasažené regiony, když zde opakované údery vedly k dlouhotrvajícím výpadkům elektřiny v několika městech. Tyto výpadky, trvající několik dní, výrazně zasáhly obyvatele – zejména osoby ve zranitelných situacích – narušením přístupu k elektřině, vodě a vytápění, stejně jako omezením možnosti uchovávat a připravovat potraviny a používat výtahy ve vícepodlažních budovách.
Útoky na energetickou infrastrukturu dále pokračují a způsobují dlouhodobé výpadky elektřiny i s poklesem teplot v lednu 2026. Jen minulý pátek byla elektrická soustava v Kyjevě dočasně odstavena kvůli nutným opravám po rozsáhlých nočních útocích. Starosta města Vitalij Kličko dokonce doporučil obyvatelům, aby z Kyjeva načas odjeli, pokud mohou – teploty se aktuálně drží pod minus deset stupňů.
Další rok ruské ignorace mírových snah
Rok 2025 nám také dobře ukázal, kdo skutečně usiluje o mír a kdo na jakoukoliv snahu odpovídá jen dalšími útoky. Loni se do vyjednávání o míru či příměří vložily Spojené státy. Když v roce 2025 předložily nejméně šest zásadních mírových návrhů, Ukrajina podpořila každý z nich – tím dala najevo ochotu jednat jak o příměří, tak o dlouhodobých dohodách. Rusko všechny tyto návrhy odmítlo, odmítalo jednat, kladlo maximalistické požadavky a nakonec vždy přicházely jen další a další útoky, které si vyžádaly oněch 2 514 životů nevinných civilistů.
Rok 2025 tak předložil zřejmou bilanci – nejedná se o selhání snah o diplomatická jednání či nedostatku ochoty ze strany Ukrajiny. Rusko nás stále znovu přesvědčuje, že je jeho plánem Ukrajinu zničit a je naivní si myslet, že pokud k tomu dojde, čeká nás jako Evropu něco jiného.
