Se stoupajícím napětím ve světě roste i počet Čechů, kteří se přiklání ke znovuzavedení povinného vojenského výcviku.
Vyplývá to z výzkumu společnosti Ipsos, který si nechaly zpracovat Seznam Zprávy. Otázka zněla jednoduše: „Měla by být znovu zavedena povinná vojna v Česku?“
Pevně přesvědčených bylo 16,3 procenta respondentů, tedy těch, kteří by byli rozhodně pro. V součtu s těmi, kteří odpověděli, že by byli spíše pro, jich bylo 51,6 procenta, tedy mírná nadpoloviční většina populace.
Branná povinnost u nás platila od roku 1868, tehdy ještě do armády Rakouska-Uherska. Délka služby činila tři roky a týkala se většiny mužské populace. Přetrvala i za první republiky, kdy se délka zkrátila na čtrnáct měsíců, postupně se ale prodloužila na dva roky. Tato délka přetrvala i za komunistického režimu, kdy si 24 měsíců musel odbýt každý muž od 17 do 60 let. Po revoluci se zkrátila na 18 měsíců a postupně i dále. Kompletně zanikla 31. prosince 2004.
Loni přitom analytikům odpovědělo podobně 47,4 procenta lidí, podpora povinné vojenské služby tedy roste.
Názory oslovených odborníků a politiků se liší. „Naším cílem je mít motivované vojáky, kteří slouží vlasti na základě svého rozhodnutí, dobrovolnosti, přesvědčení, cti, občanské a vlastenecké povinnosti bránit svou zemi, nikoli na základě povinných odvodů,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová s tím, že žádnou formu povinné vojenské služby nepřipravuje.
Náčelník Generálního štábu Karel Řehka vnímá výsledek jako vyslovení důvěry. „Jsem rád, že naše společnost vnímá vojenskou službu jako důležitou. Ale reálně se bavit o nějakém znovuzavedení vojenské základní služby je předčasné,“ řekl.
Podpora povinné vojny rostla s věkem, nejvíce ji podpořili lidé mezi 54 a 65 lety. Naopak věkové skupině 18 až 26 let se znovuzavedení pozdávalo nejméně. Více ji podporují také ženy.
