STAN posiluje, Motoristé propadli a Piráti ztrácejí voliče. Co výsledky komunálních a senátních voleb říkají o české politice? Zeptali jsme se analytičky STEM Sarah Komasové, která vysvětluje i úspěch Jana Grolicha nebo rostoucí podporu místních hnutí.
„Výrazně posiluje hnutí STAN, které potvrzuje, že má rostoucí voličské jádro, které ho volí jako první volbu,“ říká v rozhovoru pro Refresher analytička STEM Sarah Komasová. Starostům podle ní pomohl taky samotný charakter komunálních voleb. „Rozhodně propadli Motoristé, kterým se nepodařilo etablovat jako nějaká celostátní strana. A myslím si, že spokojené není ani hnutí ANO,“ dodává.
Starostové vyhráli komunální volby v Praze, kde získali 23,17 procenta hlasů a 17 mandátů. Druhá koalice SPOLU má stejný počet zastupitelů, třetí skončila Praha sobě. STAN navíc uspěl i v senátních volbách. Podle Komasové těží z toho, že má silné kořeny v obcích a jeho kandidáty lidé často znají z místní politiky.
Z dlouhodobých volebních modelů STEM podle analytičky vyplývá, že Starostové oslovují také část voličů dalších opozičních stran. „Jde zejména o středové, liberálnější voliče,“ vysvětluje.
Jsou Piráti v krizi? Podle analytičky ztrácejí voliče dlouhodobě
Výrazný propad zaznamenali Piráti, kteří v Praze získali 9,38 procenta hlasů. Před čtyřmi lety přitom měli 17,73 procenta. Opačným směrem se vydali Starostové a Praha sobě, kteří si oproti minulým volbám polepšili.
„U Pirátů vidíme dlouhodobé oslabování jejich stranické základny,“ říká Komasová.
Jejich pražský výsledek ale podle ní souvisí také s konkrétními problémy hlavního města, hlavně s dopravou a způsobem, jakým magistrát řešil dopravní politiku. Roli mohl sehrát nedostatek přesvědčivých řešení i slabší mobilizace mladých voličů.
Za propadem Pirátů podle analytičky stojí jednak nespokojenost lidí s jejich prací na magistrátu, ale i přesun liberálních voličů k jiným stranám. „Myslím si, že panuje skutečně velmi vysoká nespokojenost s prací Pirátů na magistrátu,“ uvedla.
Starostové podle ní zároveň dokážou bývalým voličům Pirátů nabídnout alternativu, která může oslovit širší skupinu lidí a nemusí působit tak vyhraněně v tématech, jako je doprava nebo bydlení.
ANO nemusí být spokojené. Nejde ale jen o hodnocení Babišovy vlády
Hnutí ANO sice v některých velkých městech zvítězilo, třeba v Plzni a Ostravě, jinde ale ztratilo. V Praze skončilo až čtvrté. Znamená to, že voliči vyslali první varování vládě Andreje Babiše?
Podle Komasové by lidé z výsledků komunálních voleb tak jednoduchý závěr vyvozovat neměli. Češi totiž často nevolí podle celostátní politiky, ale dávají přednost známým místním osobnostem a sdružením, která v obcích působí dlouhodobě.
ANO navíc podle ní nemusí mít v některých městech dostatek partnerů, se kterými by mohlo po volbách spolupracovat. Úspěch v počtu hlasů tak automaticky neznamená, že se hnutí dostane do vedení města.
Analytička upozorňuje také na dlouhodobý pokles stranického charakteru komunálních kandidátek. Lidé častěji podporují místní sdružení, která nejsou tolik spojená s celostátními politickými stranami.
Martin Kuba uspěl. Může jeho hnutí prorazit i celostátně?
Příkladem úspěchu regionálních osobností jsou České Budějovice, kde vyhrálo nové hnutí Naše Česko Martina Kuby. Podle Komasové ale Kuba představuje trochu specifický případ, protože má ambici vybudovat celostátní politickou sílu.
„Lidé více preferují něco, co není schované za politickou značkou,“ vysvětluje analytička obecnější trend v komunálních volbách.
Tradiční politické značky podle ní mohou být pro některé voliče problematické nebo zprofanované. Podporovat někoho, koho osobně znají ze svého města, je pro ně přirozenější.
To ale přináší i komplikace. Větší množství místních sdružení a různých koalic může být pro voliče nepřehledné. Často není jednoduché zjistit, jaké politické postoje jednotlivé kandidátky zastávají nebo s kým chtějí po volbách spolupracovat.
A podaří se Kubovi uspět i mimo jižní Čechy? Komasová je zatím opatrná. Podle ní může Naše Česko získat podporu na regionální a krajské úrovni, zejména na jihu Čech. Celostátní úspěch ale zatím považuje za nejistý.
Motoristé a SPD neuspěli. Vládní strany mají problém s protestními voliči
Mezi poražené voleb patří podle analytičky také Motoristé, kteří se nedostali do pražského zastupitelstva. Neuspěla tam ani SPD. Obě strany navíc zůstaly mimo zastupitelstva některých dalších velkých měst.
„Myslím si, že je to kombinace obojího,“ odpovídá Komasová na otázku, jestli za výsledky stojí jejich působení ve vládě, nebo slabší pozice v komunální politice. „Pokud jsou ty strany ve vládě, najednou se jim výrazně hůře staví protestní narativ,“ vysvětluje.
V případě Motoristů mluví přímo o selhání. Podle ní se jim nepodařilo nabídnout dostatečně silná témata, která by lidi oslovila i v komunálních volbách. Samotná dopravní politika nestačila.
Problémem mohou být také kontroverzní vystoupení některých představitelů strany. Jejich styl podle analytičky nemusí vyhovovat ani části lidí, kteří Motoristy v minulosti podpořili.
U SPD zase vidí možný úbytek a proměnu voličské základny. Její voliči navíc podle ní nejsou tolik motivovaní účastnit se voleb, které nepovažují za hlavní, třeba těch senátních.
Grolichův úspěch může znamenat novou šanci pro lidovce
Velkou pozornost získal taky předseda KDU-ČSL Jan Grolich. Na Vyškovsku získal 63,34 procenta hlasů a senátorem se stal už v prvním kole.
Komasová jeho výsledek vysvětluje hlavně silnou regionální podporou a osobní popularitou. „Je to výrazná nová tvář KDU-ČSL,“ říká. Jeho úspěch podle ní lze vnímat jako posilu nebo určitou renesanci lidovců.
Grolich podle analytičky vychází z tradičních základů strany, ale nabízí modernější přístup, který může oslovit i mladší voliče. Stejně jako Starostové těží ze silného vztahu k regionu a místním tématům.
Zároveň ale upozorňuje, že by se Grolichův výsledek neměl automaticky přenášet do celostátní politiky. Podle ní za ním stojí hlavně jedna výrazná a populární osobnost.
Zajímavý je také počet kandidátů, kteří získali senátorský mandát už v prvním kole. Letos jich bylo pět, stejně jako v roce 2024. Podle Komasové jde o trend, který může souviset se změnami voličského chování, polarizací nebo strategií jednotlivých politických stran.
Strany tak musí víc přemýšlet nad tím, koho do Senátu nominují. Nemohou totiž automaticky počítat s tím, že se voliči neúspěšných kandidátů ve druhém kole přesunou k jejich favoritovi.
K Senátu přišlo přes 43 procent voličů. Co je letos motivovalo?
Volební účast v prvním kole senátních voleb dosáhla 43,31 procenta. Podle Komasové se letos podařilo voličům vysvětlit, proč je volba senátorů důležitá. V minulosti totiž senátní volby často zůstávaly ve stínu těch komunálních.
„Myslím, že jde o občanskou mobilizaci,“ říká analytička.
Hlavně část opozičních voličů podle ní vnímá Senát jako pojistku demokracie a protiváhu současné vlády.
Tito voliči jsou podle ní také poměrně disciplinovaní. Vědí, že ANO mívá problém přivést své příznivce ke druhému kolu, a snaží se proto podpořit kandidáty, kteří mohou vládní návrhy v horní komoře brzdit.
A jak velkou roli sehráli mladí lidé? „Pro konkrétní analýzu mladých voličů zatím nemám data,“ upozorňuje Komasová. Z vyšší účasti tak podle ní zatím nelze vyvozovat, kolik mladých k volbám skutečně přišlo.
Kdo bude vládnout Praze? Starostové mohou změnit směřování města
Výsledek voleb přinese změny také na pražském magistrátu. STAN a SPOLU získaly shodně 17 mandátů, vítězem se ale stali Starostové, kteří dostali více hlasů.
Podle Komasové je pravděpodobné, že jednání o novém vedení města povedou zástupci STAN a SPOLU. Petr Hlaváček ze STAN už naznačil možnost spolupráce s Tomášem Portlíkem z ODS. Otevřená ale zůstává otázka, jestli se ke koalici přidá ještě další uskupení.
Analytička očekává změny nejen na nejvyšších pozicích magistrátu, ale možná také v celkovém směřování města. Výsledek Starostů mohl podle ní překvapit i samotné hnutí.
Politická polarizace podle analytičky zeslábla
Co tedy výsledky vypovídají o současné české společnosti? Komasová upozorňuje, že komunální a senátní volby není možné jednoduše srovnávat s těmi sněmovními.
„Myslím si, že opadla ta výrazná polarizace, která byla charakteristická pro období těsně před volbami do Poslanecké sněmovny nebo před prezidentskými volbami,“ říká.
Za pozitivní považuje hlavně to, že se voliči dokázali soustředit na místní témata a přišli k volbám. Podle analytičky to ukazuje, že lidé mají o politiku stále zájem, a může to být také známka rostoucí důvěry v Senát.
