Nový ministr školství, mládeže a tělovýchovy představil na tiskové konferenci priority, kterým se chce v úřadu věnovat.
Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v úterý na tiskové konferenci představil klíčové úkoly, kterým se chce v úřadu věnovat. Za své priority označil prodloužení povinné školní docházky, posílení všeobecného středního vzdělávání, větší důraz na profesní přípravu na terciární úrovni, lepší přístup k vysokoškolskému vzdělávání a efektivnější plánování a budování školské infrastruktury.
Financovat změny chce Bek i z půjčky EU
České školství se podle Beka potýká s řadou nedostatků. Například v podílu vysokoškoláků stále zaostáváme za většinou vyspělých zemí. Ministr chce zamezit také předčasným odchodům ze vzdělávání, které za poslední dekádu v Evropě vzrostlo pouze u nás a na Slovensku. V Česku navíc panuje nesoulad poptávky a nabídky po oborech středního vzdělání. Tuzemské školství není aktuálně schopné reagovat na demografický vývoj a migrační trendy.
Za dysfunkční Bek označil i přechody mezi jednotlivými stupni – zejména do základního stupně (odklady) a středního stupně. Problém vidí i v silné diferenciaci institucí ve středním školství nebo neúspěšné diverzifikaci vysokého školství.
Aktuální problémy s nedostatečnou kapacitou základních a středních škol odráží podle Beka hlubší nedostatky v celém vzdělávacím systému a po letech kosmetických zásahů prý uzrál čas na výraznější změny. „Žádné dítě nesmí zůstat pozadu jen kvůli tomu, odkud pochází, a žádné z našich dětí by nemělo ukončit svoje vzdělání jen se základní školou,“sdělil na konferenci Bek, který ve funkci vystřídal Vladimíra Balaše.
Bek jako své priority označil následující: prodloužení povinné školní docházky, posílení všeobecného středního vzdělávání, větší důraz na profesní přípravu na terciární úrovni, lepší přístup k vysokoškolskému vzdělávání a efektivnější plánování a budování školské infrastruktury.
K zajištění dostatečných kapacit školních budov a zařízení zvažuje Bek zřízení státního fondu vzdělávací infrastruktury a vytvoření fondu vratných grantů pro studující na vysokých školách. Vzhledem k celkovému stavu veřejných rozpočtů chce ministr hledat i alternativní zdroje. Zahájil tak jednání o možnosti využití půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost v celkové výši 45 miliard korun, které by si český stát půjčil za výhodných podmínek. „Půjčovat se má pouze na takové investice, které budou do budoucna generovat dodatečné příjmy, a to v případě investic do modernizace vzdělávání rozhodně platí,“ zdůraznil.
