Na průměrný byt zde vynaložíme 14,9 ročního platu. Sen o vlastním bydlení se tak u řady Čechů a Češek rozplývá.
Bydlet v nájmu, nebo ve vlastním? Ačkoliv více než polovina Čechů a Češek žijících v nájmu by si přála přestěhovat do vlastního, v momentální nepříznivé finanční situaci vyjde život v nájmu výhodněji než splácení hypotéky. Vlastní bydlení si totiž nemohou finančně dovolit dvě třetiny případů, zejména jde o třicátníky a třicátnice. Navíc nás to stojí nejvíce z EU. Na pořízení bytu v Česku je totiž průměrně potřeba téměř 14,9 ročního platu. Musíme si tedy odpracovat skoro 15 let. Vyplývá to z aktuálního Indexu prosperity a finančního zdraví.
„Průměrná výše nových hypotečních úvěrů se v současnosti pohybuje okolo 2,7 milionu korun. Nejčastěji si Češi berou úvěr na bydlení s dobou splatnosti na 27 let,“ říká Petra Skrbková, vedoucí týmu Bydlení v České spořitelně. Hypotéku podle průzkumu aktuálně splácí každý čtvrtý Čech a Češka. S pořízením vlastní domácnosti navíc v mnoha případech pomáhají i rodiče. Svým dětem se podle průzkumu chystají přispět ve dvou ze tří případů.
Nejen nedostupné a předražené nemovitosti, ale i jen dosažení na hypoteční úvěry však často vede k nedobrovolnému nárůstu zájmu o bydlení v nájmu. Na to poukazují také data z posledního sčítání lidu, domů a bytů, podle kterého v nájmu bydlí kolem pětiny (22 procent) domácností. Za poslední rok přitom zájem o nájmy výrazně narostl.
Za účty na bydlení v Česku vydáme přes 40 procent příjmů
V odborných kruzích se tento jev označuje jako tzv. renesance nájemního bydlení. „Vlastnické bydlení se vinou vysokých úrokových sazeb u hypoték stalo prakticky nedostupné,“ říká Tomáš Carba z Asociace nájemního bydlení. Carba dodává, že momentálně je přes 150 000 lidí v bytové nouzi a současná rezidenční situace celý problém více prohlubuje.
Pro nadpoloviční většinu Čechů jsou náklady na bydlení velkou zátěží pro rodinný rozpočet, pro každého desátého dokonce velmi velkou zátěží. „Skoro 40 procentům z nás se situace výrazně zhoršila ve srovnání se situací před dvěma lety, tedy před energetickou krizí a obdobím vysoké inflace. Tehdy představovaly náklady na bydlení velkou zátěž jen pro třetinu Čechů,“ uvádí socioložka Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR.
S problémy se navíc nyní může potýkat více než pětina Čechů a Češek. Nájem, hypotéka, energie a další výdaje je totiž stojí i částku, která přesahuje víc než 40 procent měsíčních příjmů.
Co na to Evropa?
Na druhou stranu, navzdory finanční situaci zatím na vlastní bydlení přece jen řada Čechů a Češek nedá dopustit. Alespoň v porovnání s ostatními obyvateli Evropy. Nedávná data Eurostatu totiž ukazují, že 78 procent všech Čechů bydlí ve vlastním bydlení, což je téměř o deset procent více, než je průměr EU.
Výrazná část evropské populace žije podle průzkumu v rodinných domech a bytech svých příbuzných nebo ve vlastním či družstevním bytě. „Podíly vlastnického bydlení jsou mimo jiné ovlivněny strukturou obydlení a historickým vývojem. V zemích, kde je vyšší podíl venkovského obyvatelstva, bývá zpravidla vyšší podíl domácností bydlících ve vlastním. Naopak v zemích, kde je vyšší podíl obyvatel žijících ve velkých městech, bývá často vyšší podíl nájemního bydlení,“ dodává Fialová.
Podle dat serveru Numbeo se přitom nájemní bydlení v Česku ve srovnání s vlastnictvím vyplatí více než ve většině ostatních unijních států. V tomto ohledu nás překonává pouze Německo a Francie.
„S ohledem na zvyšující se nedostupnost vlastnického bydlení lze očekávat postupný nárůst bydlení v nájmu, a to zejména ve větších městech. Ačkoliv je nájemní bydlení často lepší a v některých případech ekonomicky výhodnější formou bydlení, pojí se s ním řada nejistot,“ upozorňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. „Postrádáme mechanismy, které by nájemníkovi zaručily dlouhodobě stabilní a finančně udržitelné bydlení, vlastníkovi pak naopak chybí záruky, že je jeho nemovitost v dobrých rukou,“ shrnuje na závěr.
