Lidem s postcovidovým syndromem, takzvaným dlouhým covidem, který jen v Nizozemsku postihuje desítky tisíc lidí, svítá naděje. K provedení dalšího klinického výzkumu na lidech však vědecký tým potřebuje pomoc šesti farmaceutických společností.
Dlouhý covid, který se může projevit po překonání akutní fáze onemocnění COVID-19, zahrnuje celou skupinu příznaků. Mezi typické symptomy patří nepřekonatelná únava a malátnost, dušnost i při malém pohybu, závratě, kašel, bolesti kloubů a svalů, ztráta čichu a chuti a další. Nizozemský zdravotní institut zdraví (RIVM) uvedl, že imunolog René Lutter z Univerzitní nemocnice v Amsterdamu identifikoval enzym, který vede k ničení krevních buněk pacientů.
Pomoci může experimentální lék na rakovinu. Má to ale háček
V rozhovoru pro list Volkskrant Lutter uvedl, že enzym IDO-2 se v obrovském množství objevil v srdcích, plicích a mozku lidí, kteří na COVID-19 zemřeli. Následné krevní testy pacientů s dlouhým covidem rovněž prokázaly přítomnost tohoto enzymu, který se nyní může stát ústředním faktorem v boji proti postcovidovému syndromu.
Pokud je totiž tento enzym příčinou onemocnění, Lutter se domnívá, že našel lék. Laboratorní pokusy ukázaly, že enzym lze zastavit experimentálním lékem proti rakovině. K provedení dalšího klinického výzkumu na lidech však Lutterův tým potřebuje pomoc šesti farmaceutických společností, které tento lék vyrábějí. Ty však podle imunologa zatím odmítají lék poskytnout, pravděpodobně z komerčních důvodů.
„Mají však také společenskou odpovědnost. Počet pacientů s dlouhým covidem je velký a my musíme prozkoumat všechny možnosti léčby,“ uvedl Lutter.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala na konci června letošního roku prohlášení, podle kterého se během prvních tří let pandemie koronaviru mohl u 36 milionů lidí v Evropě a části střední Asie rozvinout postcovidový syndrom. Znamená to, že dlouhý covid se může týkat každého třicátého člověka.
