Poplatky za televizní vysílání by nově měly činit 160 korun měsíčně, za rozhlas lidé zaplatí 55 korun. Návrh zákona, který připravilo ministerstvo kultury, by měl vejít v platnost v lednu 2025.
Resort ministra kultury Martina Baxy (ODS) připravil novelu zákona, která upravuje povinnost hrazení koncesionářských poplatků. Poplatek se zvýší za televizní i rozhlasové vysílání, změny ale čekají především firmy a právnické osoby. Ty budou nově platit poplatky podle toho, kolik mají zaměstnanců.
Kdo má povinnost hradit koncesionářské poplatky?
Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem, tabletem nebo počítačem. Počet poplatníků se tak zvýší o zhruba 230 tisíc.
Nová definice přijímače v návrhu zákona říká, že koncesionářské poplatky musí zaplatit ten, jenž vlastní „zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci vysílání, bez ohledu na způsob příjmu“. Zachována zůstane podmínka, že zařízení bude považováno za přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.
Větší změny ale čekají právnické osoby, tedy především firmy. Pro ně nově vzniká povinnost hradit koncesionářské poplatky podle počtu svých zaměstnanců. „Opouštíme princip toho, že se platí z reálného počtu přístrojů. Zavádíme něco, čemu já říkám zjednodušeně intervalový model. Podle počtu zaměstnanců se platí určitý násobek těch rozhlasových a televizních poplatků,“ vysvětlil Baxa.
Návrh ministerstva kultury dělí firmy a organizace do šesti pásem. Podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou od platby osvobozeny. V pásmu od 6 do 19 zaměstnanců se základní poplatek vynásobí koeficientem 3.
V pásmu od 20 do 49 zaměstnanců se použije koeficient 7. U firem od 50 do 249 zaměstnanců se bude násobit 20. Zaměstnavatelé s 250 až 999 zaměstnanci budou násobit základní poplatek koeficientem 45. Největší firmy, které mají přes tisíc zaměstnanců, budou pro výpočet měsíčního poplatku násobit 100. „Nám ten princip připadá spravedlivější. Je inspirovaný německým modelem,“ doplnil ministr kultury.
Speciální povinnost se bude vztahovat na leasingové společnosti, které pronajímají dopravní prostředky. Pokud v sobě tyto prostředky budou obsahovat televizní nebo rozhlasový přijímač (například autorádio), podnikatel bude muset platit koncesionářský poplatek za každý dopravní prostředek.
Kolik si připlatíme?
Televizní poplatek doposud činí 135 korun. Podle připravované novely příslušného zákona by se od ledna 2025 měl zvýšit o 25 korun na 160 korun. Poplatek za rozhlas dosud činil 45 korun a podle plánu ministerstva kultury by se měl zvednout o 10 korun na 55 korun.
– Rozhlasový poplatek vzroste o 10 Kč na 55 Kč za měsíc
Jak změny ovlivní Českou televizi a Český rozhlas?
Televizní poplatek je 15 let na stejné výši 135 korun. Podle Baxy jeho reálná hodnota od té doby klesla na 72 korun. Rozhlasový poplatek doposud činil 45 korun a nezměnil se 18 let. Jeho hodnota je v současnosti poloviční.
České televizi tak vzroste výnos z poplatků z letos očekávaných 5,7 miliardy o 1,4 miliardy korun. „Návrh vlády jednoznačně vítáme a věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování,“ uvedl končící generální ředitel České televize Petr Dvořák.
U Českého rozhlasu příjem vzroste o 600 milionů korun (ze stávajících dvou miliard). „Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti,“ řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
Kdo se staví proti zvyšování koncesionářských poplatků?
Proti navyšování rozpočtu České televize jsou zástupci komerčních televizí. Podle nich to znamená vytvoření nerovnováhy na trhu. Česká televize i Český rozhlas však mají oproti komerčním médiím omezené příjmy z reklamy a zásadní položkou jejich rozpočtu je právě koncesionářský poplatek.
Proti zvyšování koncesionářských poplatků se pravděpodobně postaví i opozice. Šéfové opozičních stran Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD) dlouhodobě považují financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu za ideální řešení. Dají se tedy očekávat obstrukce při projednávání příslušného zákona ve sněmovně, ačkoliv na jeho přehlasování nemají dostatek hlasů.
