Evropský parlament ve čtvrtek přijal deset návrhů k reformě migrační a azylové politiky, které jsou známy pod souhrnným názvem Migrační pakt. Vysvětlujeme to nejzásadnější, co obsahuje.
Cílem nových pravidel je podle Rady Evropské unie vytvořit společný rámec, který se zabývá všemi aspekty řízení azylu a migrace, stejně jako zvýšit účinnost a odolnost tohoto systému vůči migračním tlakům.
Migrační pakt má také odstranit faktory, které k migraci do EU vedou. Nová pravidla pomohou bojovat se zneužíváním systému a zajistí lepší podporu členským státům, které jsou migrací nejvíce zasaženy.
Přijímání migrantů
Členské země mají podle nových pravidel pomáhat nejvíce zasaženým státům tím, že žadatele o azyl nebo osoby s mezinárodní ochranou přijmou na své území. Pokud s tímto řešením nebudou souhlasit, poskytnou zasaženým státům pomoc ve formě finanční, operativní nebo technické podpory.
Jak uvádí web ČT24, právě bod týkající se povinné solidarity vzbuzuje největší kontroverze. Nahrazuje totiž dublinský pakt, podle kterého musela žádosti o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupili.
Web dále vysvětluje, že součástí nařízení je i takzvaná česká výjimka, kterou prosadilo právě Česko. „Upravuje situaci, kdy jsou státy pod významným migračním tlakem, což zahrnuje například i fakt, že přijaly významný počet ukrajinských uprchlíků jako nyní Česko,“ informuje ČT24. Evropská komise bude každý rok zjišťovat, které země jsou pod jakým tlakem. „Pokud to bude nad rámec spravedlivého podílu dané země, bude to znamenat, že tento členský stát už nebude muset být solidární s dalšími členskými zeměmi,“ dodává.
Lepší identifikace
Migrační pakt má také pomoci lépe identifikovat příchozí osoby. Součástí procesu budou i povinné bezpečnostní a zdravotní kontroly. U osob, které na území EU přicházejí nelegálně, se bude individuálně posuzovat jejich zranitelnost.
Rychlejší azylové řízení
Žádosti o azyl budou nově zpracovávány mimo jiné přímo na vnějších hranicích Unie. Jejich vyřizování bude rychlejší a neúspěšní žadatelé budou účinně navraceni zpět do zemí původu. Pomohou k tomu mimo jiné kratší lhůty pro vyřízení neodůvodněných nebo nepřípustných žádostí.
Lepší integrace a zamezení pohybu
Jednotlivé členské státy budou na základě přijatých pravidel muset příchozím zajistit rovnocennou úroveň pro jejich přijímání. Jedná se hlavně o oblast ubytování, školní docházky či zdravotní péče. Registrovaným žadatelům o azyl pak bude umožněno začít pracovat nejpozději šest měsíců od vyřízení žádosti. Podmínky detence imigrantů a omezení volného pohybu budou mít takovou podobu, aby žadatele odrazovaly od pohybu po Evropské unii.
Snadnější přijímání uprchlíků ze třetích zemí
Nový unijní rámec také členským státům umožní dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které jsou Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky označeny za uprchlíky. Země je budou moci na území EU přemístit legálním, organizovaným a bezpečným způsobem.
Nařízení začnou podle aktuálních předpokladů platit za dva roky. V případě směrnice o podmínkách přijímání budou mít členské státy dva roky na úpravu svých vnitřních předpisů.
