S pokračujícím pobytem ukrajinských uprchlíků a uprchlic v Česku roste i množství dezinformací, ve kterých jsou zneužity životní příběhy lidí zasažených válkou. Zmiňují například údajně vysoké dávky, které Ukrajinci a Ukrajinky v Česku pobírají.
„Peníze českým občanům, ne Ukrajincům,“ hřímal loni v listopadu v Poslanecké sněmovně lídr opoziční SPD Tomio Okamura. Podobná prohlášení se ve veřejném prostoru objevují prakticky od začátku ruského vpádu na Ukrajinu. Když se k tomu v posledních měsících přidala vládní úsporná opatření, u části české společnosti převládl názor, že vláda finančně podporuje jen osoby z Ukrajiny a na Čechy kašle. Kde je tedy pravda?
Vláda osobám zasaženým válkou vyplácí humanitární dávku, což je příspěvek na životní potřeby a zároveň na bydlení. Podle zákona na ni však nemají nárok lidé, kterým bylo bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny. Čerpání dávky je zároveň omezeno na pět kalendářních měsíců.
Kdo má na dávky nárok?
Humanitární dávka se v průběhu dvou let trvající invaze významně proměnila. Na začátku války činila plošně pět tisíc korun, loni v červenci však prošla poměrně zásadní legislativní změnou.
„Ukrajinci, kteří do Česka přišli až po začátku ruské invaze, jsou osobami s tzv. dočasnou ochranou. Tito lidé nemají přístup do českého systému sociálních dávek a jediné, o co si mohou zažádat, je humanitární dávka, která je hodně často ve veřejném prostoru zneužívána,“ vysvětluje Markéta Wudiová z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Humanitární dávka pro dospělou osobu aktuálně činí 4 860 korun, v případě zdravotně znevýhodněných osob 7 290 korun. „Lidé se znevýhodněním navíc musí disponovat potvrzením o invaliditě vydaným ukrajinskými úřady, v opačném případě je nutné podstoupit proces uznání nároku Českou správou sociálního zabezpečení. Takový proces trvá poměrně dlouho,“ dodává Wudiová. Od výsledné částky se navíc odečítají veškeré příjmy a úspory, které daná osoba má.
Na děti ve věku od šesti do deseti let je možné čerpat dávku ve výši 4 188 korun, pro zdravotně znevýhodněné děti 5 235 korun. Ostatní děti mají nárok na částku 3 490 korun. Peníze český stát vyplácí pět měsíců od udělení dočasné ochrany.
Od ledna letošního roku stát v rámci humanitární dávky proplácí také započitatelné náklady na bydlení, které činí 3 000 korun měsíčně v případě, že daná osoba bydlí v bytě ve státní evidenci. V ostatních případech se jedná o částku 2 400 korun.
Ve velmi ojedinělých případech je možné čerpat také mimořádnou okamžitou pomoc, která je určena lidem v neočekávaných a složitých životních situacích. Poskytnuta může být pouze osobám s nedostatečnými finančními prostředky, kterým hrozí vážná újma na zdraví. Žadatel musí mít příjmy nižší, než činí existenční minimum, tedy méně než 3 130 korun.
Na účtu nesmí mít skoro nic
Hlavní překážkou na cestě k získání humanitární dávky je maximální povolená výše finančních prostředků, kterou může daná osoba na svých bankovních účtech disponovat. Pokud má uprchlík na účtu více peněz, než kolik činí dávka, automaticky o nárok na její vyplácení přichází.
„Podmínky pro získání dávky jsou nyní velmi přísné. Měli jsme případ ženy, která do Česka přišla se třemi dětmi a pracovala za minimální mzdu. Tím, že měla na účtu 16 tisíc korun, už na dávku neměla nárok, přestože musela zaplatit náklady na bydlení, stravu a podobně,“ říká Wudiová s tím, že kvůli přísným podmínkám je část uprchlíků nucena pracovat „načerno“. Tato skutečnost vede k tomu, že dané osoby nemají jistotu vyplacení odměny za odvedenou práci a stát tímto způsobem přichází o část příjmů.
Spočítej si, na co (ne)máš nárok
Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu zveřejnilo kalkulačku, která slouží k orientačnímu zjištění nároku na humanitární dávku. Žadatel musí zadat typ osoby, datum udělení dočasné ochrany, výši příjmu posuzované osoby a výši zůstatku na bankovním účtu.
Z našeho orientačního výpočtu vyplynulo, že například těhotná žena, které byla na začátku letošního ledna přidělena dočasná ochrana, s měsíčním příjmem pět tisíc korun a stejným zůstatkem na bankovním účtu nemá na vyplacení humanitární dávky nárok. Žadatel tedy nesmí disponovat sebemenšími finančními prostředky, dokonce ani na zaplacení případné kauce při pronájmu bytu či jiných výdajů.
Ženy jsou při hledání práce znevýhodněny
„Většina uprchlíků z Ukrajiny tu jen vysává dávky,“ tvrdil Okamura loni v srpnu v debatě na CNN Prima News. Podobná tvrzení ale vyvrací analýza Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta tvrdí, že čím déle ukrajinští uprchlíci v Česku žijí, tím více se zvyšuje pravděpodobnost jejich pracovního zařazení. V prvním čtvrtletí roku 2023 v Česku pracovalo 67 procent osob vysídlených z válkou zasažené země. Překážkám při hledání práce musí čelit nejčastěji ženy, které tvoří naprostou většinu uprchlické populace.
Ukrajinky jsou v Česku v procesu ekonomické integrace obzvlášť znevýhodněné. „Jsou mnohdy nuceny přijímat fyzicky náročnou práci, například jako dělnice v továrně nebo jako pokojské, uklízečky, kvůli čemuž jim pak nezbývá energie a čas na učení se českého jazyka,“ uvádí Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM. Tyto skutečnosti mohou být do budoucna problémem při hledání kvalifikovanější práce, kterou by ženy mohly s ohledem na své vzdělání a zkušenosti vykonávat.
Z dat Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyplývá, že do Česka od začátku invaze přišlo 375 590 Ukrajinců a Ukrajinek. V Evropské unii se jedná o třetí nejvyšší číslo, vyšší počet uprchlíků přijalo jen Německo a Polsko. V poměru na počet obyvatel je pak Česko absolutním premiantem.
