V pátém díle pořadu Hlubiny představujeme Petra. Ten už několik let bojuje se vzácnou formou agresivní leukémie a dvakrát přežil svou smrt. Přišel nám vyprávět svůj příběh.
„Svůj život rozděluju na dvě části: předtím, než jsem umřel, a potom,“ je jedna z prvních věcí, co Petr říká ještě před natáčením. Do kavárny dorazil z nemocnice, kde tentokrát nebyl jako pacient, ale byl navštívit svého známého, který má také rakovinu.
Vesele ale vypráví historky ze svého života, o studiích v Praze i v Americe, o práci v reklamních agenturách. Mluví s nadsázkou a sarkasmem. „V životě mě víc bolely jiné věci, než je rakovina,“ říká.
První smrt
„Byla neděle 11. července 2021. Ve tři ráno jsem se probudil pádem z postele a s velkou bolestí břicha,“ začíná Petr své vyprávění. Jen tak tak si zavolal záchranku, která ho přivezla do nemocnice na Bulovce.
„Tam mi udělali různá vyšetření a pustili mě domů,“ vypráví Petr. Protože mu ale nebylo vůbec dobře, zavolal své doktorce do jiné nemocnice. „Na Bulovce mi zachránili život tím, že mě pustili pryč. Kdybych se nedostal jinam, tak už je po mně,“ vysvětluje.
Následující minuty a hodiny si Petr už příliš nepamatuje. „Dostával jsem morfium, léky na bolest, spoustu hadiček a podobně. Lékař mi pak řekl, že jsem podal heroický výkon a byl jsem opravdu kousek od toho, abych to nepřežil,“ vypráví. „Slíbil jsem pak doktorům, že umřu jindy a líp,“ říká.
Po sérii vyšetření se také konečně přišlo na to, co Petrovi je. Zdravotními problémy totiž trpěl už dlouhodobě. „Už nějakou dobu se mi dělaly v puse a pak i na jiných místech vředy. Nemohl jsem kvůli tomu vůbec jíst, takže jsem strašně zhubl,“ vysvětluje. Nikdo ale dlouho nemohl přijít na to, co se mu vlastně děje a proč neustále trpí zdravotními problémy a záněty v těle.
Nakonec mu ale diagnostikovali leukémii. „Tahle forma, která se u mě potvrdila, je hodně vzácná. Mají to zhruba dva lidé na deset milionů,“ říká. Za první přiblížení se ke smrti ale nemohla přímo leukémie, ale přidružená bakterie v játrech, která mu způsobila septický šok.
Říkám si ale, že kdyby mě to chtělo zabít, už se to dávno stalo. Mám v sobě spíš takovou kámošku, co si ve mně jednou za čas udělá mejdan.
Chemoška na raka
Po zjištění diagnózy začal Petr podstupovat léčbu a chemoterapie. „Bylo to náročné, špatně jsem viděl, nemohl jsem se na nic soustředit. Navíc se mi vlivem léků dost změnil obličej a hnusilo se mi, jak vypadám,“ říká.
V nemocnici si ale nakonec našel i kreativní projekt, kterým krátil dlouhé chvíle, ale i zkoušel vydělat nějaké peníze. „Jakmile onemocníte, pro systém přestanete existovat. Najednou jsem přišel o veškeré příjmy,“ vysvětluje.
Petr tak přišel s karetní hrou Chemoška na raka, kterou mu z části ilustrovala i jeho dcera. „V nemocnici je občas fakt nuda a zkrátit si čas nějakou hrou je fajn,“ říká. Hra je stále k dostání a část výtěžku z ní jde i na neziskovou organizaci Fuck Cancer, která si klade za cíl osvětu o rakovině.
„Je hrozné, že o rakovině se moc nemluví a je to tabu. Denně přitom nějakou diagnózu dostane zhruba 250 lidí,“ říká.
Petrova prognóza je momentálně nejistá. „U mého druhu leukémie je nejasné, jak se to bude vyvíjet, je to pro doktory pořád dost nové,“ říká. „Dopadne to ale asi stejně jako u všech lidí, prostě jednou umřu,“ říká.
„Smrti se ale nebojím. Smrt není zlá, je to vysvobození. Co mi přijde horší, je bolest a umírání. Říkám si ale, že kdyby mě to chtělo zabít, už se to dávno stalo. Mám v sobě spíš takovou kámošku, co si ve mně jednou za čas udělá mejdan,“ říká.
