Vědcům z Fakulty elektrotechnické ČVUT a jejich kolegům z Akademie věd se podařilo na k tomu vyrobených přístrojích zachytit blesk, který byl delší než 80 kilometrů.
Výzkumníci v rámci projektu CRREAT studují složitost a délku trvání těchto přírodních výbojů. Dosavadní vývoj ukazuje, že blesky jsou významně větší a trvají delší dobu, než jsme si mysleli. Zachycený osmdesátikilometrový blesk trval až 1,5 sekundy, což je velmi dlouhá doba. V pondělí o tom informoval server Novinky.cz.
Zmiňovaný nejdelší blesk nad střední Evropou byl detekován 25. července 2021. Vědecký tým poté zpracovával data pro článek, který byl publikován letos v lednu.
Blesky měří ze země, ne ze satelitu
Výzkumný tým vedený Jakubem Kákonou z katedry radioelektroniky v něm popisuje výhody zařízení pro pozemní měření bouřkových jevů na středoevropském území. Hlavním cílem zkoumání bylo ověřit, zda vznik blesků (ne)souvisí s ionizujícím zářením v atmosféře.
K měření velikosti blesku používali veřejnou detekční síť Blitzortung.org, která určuje polohu výboje s přesností na kilometry. „Ačkoli naše detektory ukazovaly, že jeden z blesků proběhl téměř přímo nad naším měřicím vozem, nejbližší výboj detekovaný Blitzortung.org byl 70 až 80 km daleko. Z toho odvozujeme, že blesk byl dlouhý více než 80 km nebo že k synchronnímu výboji došlo ve vzdálenosti 80 km,“ shrnuje Kákona.
Ve středoevropském prostředí jde o největší blesk zaznamenaný metodou pozemního měření bouřkových jevů. S pomocí satelitních snímků se ale podařilo zachytit i mnohonásobně delší blesky. Blesk nad jižním cípem Spojených států, který uvnitř bouřkového oblaku v roce 2020 urazil vzdálenost 768 kilometrů, porazil posledního rekordmana z jižní Brazílie o cca 60 km.
Průměrný blesk trvá necelou vteřinu
Vědce ale v době měření a příprav, které probíhaly v roce 2021, limitovala technologie, jež nebyla schopna přesně určit délku výboje. Zařízení bylo schopné zaznamenat výboje o určité maximální délce, i když blesky trvaly mnohem déle.
„Medián doby trvání bleskového výboje (tj. prostřední hodnota ze všech naměřených hodnot) je podle našeho pozorování 0,52 s. To je významně více než hodnoty uvedené v jiných studiích,“ doplnil Kákona. Blesky ale mohou dosáhnout i trvání několika sekund, ten nejdelší zářil nad Jižní Amerikou 17 vteřin.
Kákonův tým, jako první výzkumný tým v Evropě, využil tzv. měřicí vozidla. Speciálně upravené automobily využívali k přepravě a napájení přístrojů v blízkosti bouřek. Podle Kákony šlo o první takto upravená vozidla určená výhradně k vědeckým účelům.
