Česku patří v žebříčku kvality vody 14. příčka. Statistiku vylepšují i nově zatopené lomy s čistou vodou.
Žebříček je dílem projektu Evropa v datech. Nejlepší vodou ke koupání se podle něj může pochlubit Kypr následovaný Řeckem a Chorvatskem. Naopak nejhorší kvalitu vykazuje voda v Albánii.
V celé Evropské unii je možné si zaplavat v celkem 85 procentech vodních ploch, které jsou určeny k rekreaci. „Těch lze v unijních státech nalézt přes 20 000. Ačkoli můžeme vodu většinou považovat za bezpečnou z hlediska koupání, stále zůstává poměrně znečištěná, a to například dusičnany či mikroplasty,“ říká analytik Evropy v datech Milan Mařík, podle nějž situaci zhoršuje zvyšující se teplota v kombinaci se stále častějšími přívalovými dešti.
Z českých vodních ploch vykazují nejhorší podmínky pro koupání Bílovecký rybník na Ostravsku a lipenská pláž Horní Planá. Obě tyto lokality mají s výskytem nebezpečných bakterií problém dlouhodobě.
Vznikají nové lokality
Nových koupacích lokalit přitom v Česku v poslední době přibývá. Jedná se zejména o vodní plochy vytvořené zatopením bývalých těžebních dolů, jako je jezero Milada, Barbora či Most v Ústeckém kraji. Tyto lokality se vyznačují vysokou kvalitou tamní vody.
„Pokud jde o velké povrchové lomy po těžbě uhlí, zatopené jámy mají u nás velmi dobrou kvalitu vody, o čemž nejlépe svědčí velká průhlednost vody i v letním období,“ uvádí hydrobiolog Ivo Přikryl z výzkumné neziskové organizace ENKI, o. p. s.
Přestože se dlouhodobě daří problémy se znečištěním českých vod redukovat, čím dál častěji se mluví o obsahu látek, které dříve unikaly pozornosti. Do vod se dostávají například zbytky léků, antikoncepce či mikroplasty. V roce 2022 výzkumníci nalezli léčiva ve více než 90 procentech monitorovaných vodních lokalit, mezi nejčastěji nalezené látky patří léky na cukrovku, dnu, vysoký tlak a antidepresiva.
Podle Tomáše Hrdinky z Výzkumného ústavu vodohospodářství T. G. Masaryka se tyto látky nacházejí ve vodách v takovém množství, které není člověku škodlivé. „Ohrožují však zdraví a chování citlivých živočichů, jako jsou ryby, zejména pod výtokem čistíren odpadních vod, kde se lze setkat s nízkým průtokem a ‚kontaminačními mraky‘, které mohou dosahovat stovek metrů až kilometrů,“ říká.
