Postavení žen v české vědě je nejhorší v rámci celé Evropské unie. Vyplývá to z monitorovací zprávy Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR).
Zpráva sledovala vývoj zastoupení žen ve vědě v období 2005–2022. Její výsledky ukazují na to, že stát nedokáže plně využívat potenciál kvalifikovaných žen ve vědeckých oborech. Ačkoliv se ve sledovaném období počet lidí pracujících ve výzkumu a vývoji zdvojnásobil, počet žen v tomto oboru se mírně snížil. Například v roce 2022 zastupovaly ženy pouze 28,7 procenta pracovních míst ve vědeckých oblastech. Jedná se tak o nejnižší číslo v rámci celé Evropské unie. Informuje o tom ČT 24.
Podle seniorní vědkyně z Archeologického ústavu AV ČR Jany Maříkové-Kubkové je jedním z důvodů nerovnosti v české vědě silně zakořeněný mužský model vědecké kariéry, který klade na ženy větší nároky.
Akademička tvrdí, že ženy musí vynaložit mnohem větší úsilí, aby dosáhly stejných pozic jako muži. Dívky jsou často směřovány k „ženským“ oborům, zatímco technické a vědecké oblasti jsou považovány za doménu mužů.
Na bakalářích a magistrech je přitom žen víc než mužů
I když se počet doktorandek zvyšuje, ženy stále dominují spíše na nižších stupních akademického vzdělávání. Na vyšších pozicích ve vědeckých institucích je však jejich zastoupení stále velmi nízké. Jak uvádí Jana Maříková-Kubková, na její instituci není ve vyšším managementu žádná žena ve vedoucí roli.
Horší podmínky pro ženy v akademickém prostředí vnímá i studentka doktorandského programu a lektorka jazyků, která si přeje zůstat v anonymitě. „Vnímám, že ženy jsou zaměstnávány spíše na administrativních pozicích, zatímco ve vedoucích pozicích můžeme vídat spíše muže. Toto v mém okolí mezi ženami, které by chtěly budovat kariéru v akademické sféře, vyvolává nejistotu ohledně jejich budoucího zaměstnání. Mnohdy mají pocit, že i s vysokou úrovní vzdělání a odbornosti nebudou schopné najít tomu odpovídající pracovní místo s vhodným platovým ohodnocením,“ uvedla pro Refresher.
Dalším úskalím pro vědkyně představuje mateřství, které může výrazně zkomplikovat jejich kariérní růst. Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR zmiňuje, že po návratu z mateřské dovolené se ženám těžko vrací do rychle se vyvíjejícího vědeckého prostředí.
V rámci celé Evropské unie zastupují ženy 52 procent všech lidí zaměstnaných v oblasti vědy a výzkumu. Žebříčku vévodí Litva s 64 procenty.
