Atmosférický jev El Niño se vrací a možná bude vůbec nejsilnější v historii.
Obrovské environmentální katastrofy byly zaznamenány v letech 1877 a 1878, kdy i vzhledem k jevu El Niño nastaly velké vlny sucha, které vedly k hladomorům a úmrtí přibližně 50 milionů lidí, což by dnes odpovídalo přibližně 250 milionům lidí. Koncem letošního roku možná zasáhne Zemi něco podobně silného, ale dopady by byly o dost menší, protože lidstvo už není tolik zranitelné.
El Niño se vyznačuje oteplováním povrchových teplot oceánů ve středním a východním rovníkovém Pacifiku. Obvykle se vyskytuje každé dva až sedm let a trvá přibližně devět až dvanáct měsíců.
Podle americké agentury NOAA už El Niño oficiálně začalo, a klimatické modely se po překonání tzv. jarní předpovědní bariéry shodují, že bude v následujících měsících dále sílit. Teplota vody v tropické části Tichého oceánu by se měla zvednout o dva až čtyři stupně Celsia. El Niño zároveň uvolňuje teplo z Tichého oceánu do atmosféry, čímž zvyšuje globální průměrnou teplotu. Přestože jde jen o desetiny stupně Celsia, v měřítku celé planety představují významnou změnu.
Vědec z Met Office a hlavní autor zprávy Světové meteorologické organizace Leon Hermanson tvrdí, že tím, že se El Niño předpovídá na konec roku 2026, se zvyšuje šance na to, že následující rok 2027 se stane nejteplejším v historii.
S jevem jsou spojeny i výrazné změny počasí. V některých regionech světa se zvyšuje riziko sucha, vln veder a lesních požárů, jinde naopak hrozí intenzivnější srážky a povodně. Nejcitelnější dopady bývají patrné například v Indii, jihovýchodní Asii, částech Afriky, Austrálie, Severní i Jižní Ameriky.
