Kontrarozvědky, státníci i analytici varují před ruským útokem na některou ze zemí NATO, který podle některých zdrojů může přijít i v řádu měsíců. Kde by mohlo Rusko udeřit, jaké hrozby míří na Česko a dojde k aktivaci Článku 5?
Bezpečnostní hrozba z Ruska může vypadat v mnohém jinak, než jsme si doteď mysleli. Analýza amerického Institutu pro studium války (ISW) společně s varováními evropských tajných služeb nám totiž připomínají, že v jistém smyslu už konflikt s Ruskem probíhá.
Zatím nejde o plnohodnotnou válku dvou či více armád, ale o koordinovanou kampaň fyzických i kybernetických útoků, které mají jediný cíl. Otestovat, jak pevná je naše obranyschopnost a co vše jsme jako NATO ochotni tolerovat.
Podle analytiků z ISW hlavní problém dosavadního uvažování evropských politiků spočíval v představě, že čas hraje v náš prospěch. Většina obranných plánů počítá s tím, že kritické období nastane až kolem roku 2029 nebo 2030, kdy by Rusko teoreticky mělo plně obnovit své vojenské kapacity po vyčerpávajících bojích na Ukrajině.
Analytici z ISW i vrchní představitelé evropských obranných sil zdůrazňují, že Moskva
k vyvolání krize nepotřebuje armádu v perfektní kondici. Stačí jí takový stav, který sama vyhodnotí jako „dostatečně dobrý“ pro dosažení omezeného, ale zničujícího politického cíle. Šéf české kontrarozvědky BIS Michal Koudelka navíc upozornil, že ruský test soudržnosti Aliance může přijít nikoli v řádu let, ale už v řádu měsíců. Analytici popisují tři hlavní scénáře, ke kterým může Moskva sáhnout:
1. „Narvská lidová republika“ s masivní podporou dronů
První možností je vyvolání lokální krize pod falešnou vlajkou v estonské Narvě. Jedná se o třetí největší město Estonska, které leží přímo na hranici s Ruskem. Od ruského města Ivangorod ji odděluje pouze stejnojmenná řeka. Město má unikátní demografii, protože více než 90 procent jeho obyvatel tvoří etničtí Rusové a ruština je zde hlavním komunikačním jazykem.
Právě tato geografická a jazyková blízkost z Narvy dělá v očích analytiků primární terč pro ruské operace. Moskva by se zde mohla pokusit zopakovat scénář z ukrajinského Donbasu z roku 2014 a pod záminkou „ochrany ruskojazyčného obyvatelstva“ vyhlásit takzvanou „Narvskou lidovou republiku“. Rusko už nyní mluví o Narvě jako o místu, kde je ruskojazyčné obyvatelstvo utlačováno.
Cílem by bylo vytvořit dojem interního konfliktu, do kterého se Moskva pouze „vložila“, čímž by maximálně zkomplikovala rozhodování Aliance, zda jde o vnější vojenskou agresi vyžadující odvetu.
2. Přímé raketové a dronové údery pod záminkou odplaty
Druhý scénář počítá s tím, že by Rusko podniklo přímé raketové nebo dronové útoky na vojenskou a logistickou infrastrukturu na území států NATO. Moskva by tyto údery veřejně obhajovala tvrzením, že dané západní základny či letiště se přímo podílejí na ukrajinských útocích uvnitř ruského území.
Tím by se snažila vytvořit narativ, že nejde o bezdůvodný útok na NATO, ale o legitimní obrannou odvetu, čímž by testovala, zda mají západní spojenci odvahu opětovat palbu přímo na ruské území. Již nyní BIS varuje před útoky i na šéfy českých zbrojovek, které dodávají munici Ukrajině.
3. Bleskový zábor území
Třetí, méně pravděpodobný, ale stále možný scénář počítá s tím, že Kreml vycítí příležitost a bleskově obsadí úzký pás území některého ze sousedních států NATO. Nepůjde o snahu dobýt celou zemi, ale o rychlé obsazení strategického kusu půdy
za použití infiltrační taktiky, dronových týmů a rozptýlených jednotek prověřených na Ukrajině.
Rusko by se na místě okamžitě opevnilo a postavilo Alianci před hotovou věc: buď přistoupí na jednání o Ukrajině i o nové bezpečnostní architektuře Evropy, nebo se pokusí Rusy vytlačit za cenu hrozby přímé jaderné eskalace. Pokud by NATO nereagovalo, vyslalo by to Rusku jasný signál o možnosti vzít si, co chce.
Hrozby pro Česko. V hledáčku jsou šéfové zbrojovek
Tyto operace se přitom zdaleka nevyhýbají ani České republice. Podle zprávy britského deníku The Financial Times a varování evropských zpravodajských služeb Moskva stále intenzivněji cílí na evropský obranný průmysl. V ohrožení jsou nejen velké zbrojařské koncerny, ale i vedení menších českých firem, které vyrábějí drony, komponenty nebo munici.
Šéf BIS Michal Koudelka uvedl, že v nadcházejících měsících nelze v Česku vyloučit ani vyšší riziko sabotážních útoků na objekty, které pomáhají Ukrajině, nebo útoky na sklady zbraní určených pro Kyjev.
Jaká je nyní odpověď Aliance?
Analytici z ISW zdůrazňují, že NATO se nesmí ukolébat spoléháním na nominálně „obnovenou“ ruskou armádu v roce 2029, ale musí být připraveno „bojovat ještě dnes
v noci“ („fight tonight“) se silami a technikou, které má k dispozici právě teď.
Státy v první linii se musejí naučit bránit nízkoúrovňovým ruským útokům pomocí taktických kapacit, které nejsou závislé na dlouhém schvalovacím procesu celé Aliance.
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě v této souvislosti představil strategii zaměřenou na obranu hned v místě střetu, při níž pozemní síly zastaví jakýkoliv postup nepřítele na hranici, zatímco letectvo a přesné raketové systémy začnou okamžitě ničit zásobovací trasy a velitelství v hloubce ruského území.
Rusko spoléhá na to, že jeho kognitivní válka, tedy masivní dezinformační a psychologický tlak, dokáže přesvědčit vlády některých členských států, aby odsouhlasení odvety zablokovaly nebo odložily.
Pokud by se NATO na uplatnění Článku 5 nedokázalo dohodnout, nebo pokud by se napadený stát bál o pomoc vůbec požádat z obavy, že se nedočká jednotné podpory, princip kolektivní obrany by fakticky zanikl. Pro Putina by to znamenalo obrovské vítězství bez nutnosti vést zdlouhavou válku s celým Západem.
