Krymsko-konžská hemoragická horečka se v posledních letech objevuje v dalších evropských zemích. Virus přenášejí především klíšťata rodu Hyalomma, která byla zaznamenána i v Česku. Odborníci proto doporučují jejich výskyt sledovat.
Zatímco v minulosti byla nemoc spojována především s Balkánem, v posledních letech se případy objevily také na Pyrenejském poloostrově. Španělsko letos zaznamenalo čtyři případy, přičemž jeden z nakažených zemřel. Virus se v uplynulých letech objevil také v Portugalsku a vědci ho v roce 2023 nalezli u klíšťat ve Francii.
Klíšťata se posouvají na sever
Hlavním přenašečem viru jsou klíšťata rodu Hyalomma. Na rozdíl od běžných klíšťat, která na svého hostitele většinou čekají, dokážou tato klíšťata svou kořist aktivně pronásledovat. Pro jejich šíření v Evropě jsou důležité také stěhovaví ptáci, na jejichž tělech mohou během migrace překonat stovky kilometrů.
Významnou roli podle odborníků hraje změna klimatu. Vyšší teploty umožňují klíšťatům přežít v oblastech, kde pro ně dříve nebyly podmínky vhodné k dokončení životního cyklu. Podle některých modelů by se proto jejich výskyt mohl v budoucnu posunout ještě dál na sever, dokonce až do Skandinávie.
Přehled z roku 2025 ukázal, že klíšťata rodu Hyalomma byla alespoň jednou zaznamenána už ve 40 evropských zemích. Samotný nález klíštěte ale automaticky neznamená, že se v dané oblasti virus šíří nebo že zde existuje významné riziko pro obyvatele.
Výskyt byl potvrzen i v Česku
Pozornost odborníků se proto zaměřuje také na Českou republiku. Krymsko-konžská horečka se zde zatím neobjevila, klíště Hyalomma už ale vědci zaznamenali. Poprvé se tak stalo v roce 2020 u koně nedaleko jihomoravského rybníku Nesyt. Stejný druh byl na Slovensku zaznamenán už na začátku 80. let.
Americká viroložka Maryam Keshtkar-Jahromiová z Univerzity Johnse Hopkinse upozorňuje, že klimatické podmínky mohou být pro šíření těchto klíšťat stále příznivější. „Podmínky jsou příznivé pro klíšťata rodu Hyalomma, a tudíž i pro zavlečení nebo přežívání viru krymsko-konžské hemoragické horečky,“ uvedla ve své studii.
Podle vědkyně je proto důležité sledovat výskyt klíšťat a případné změny jejich populací. „Je proto nezbytné provádět pečlivý dohled za účelem sledování populací klíšťat,“ doporučila.
Nemoc může mít těžký průběh
Krymsko-konžská hemoragická horečka má různorodý průběh. Někteří nakažení mohou být bez příznaků, u dalších se objevují především horečky. V těžkých případech může nemoc přejít v krvácivé projevy, selhání více orgánů a šok.
Smrtnost mezi hospitalizovanými pacienty se pohybuje kolem 30 procent. Virus se přitom nemusí přenášet pouze prostřednictvím klíštěte. K přenosu může dojít také kontaktem s krví nebo tkáněmi nakažených lidí či zvířat, což představuje riziko především pro zdravotníky a další osoby, které o nemocné pečují.
Proti krymsko-konžské hemoragické horečce v současnosti není k dispozici běžně používaná vakcína ani specifická léčba. Péče se proto zaměřuje na zvládání příznaků a podporu organismu. Léčba nakažených zároveň vyžaduje přísná protiepidemická opatření.
Pro Česko zatím nejde o nemoc, která by představovala běžné zdravotní riziko. Výskyt klíšťat Hyalomma však ukazuje, že se jejich areál může postupně měnit. Odborníci proto považují za důležité sledovat jejich výskyt i případné zavlečení viru do nových oblastí.
